Proces přípravy staveb
Vláda ČR zareagovala na tento komplikovaný vývoj a ve svém usnesení č. 525 z 1. července 2015 uložila ministru dopravy zajistit zpracování studie proveditelnosti, podle níž MD rozhodne o výsledné variantě přestavby ŽUB. Hlavním cílem studie bylo poskytnout odborný podklad, ze kterého MD ve spolupráci s Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a se SŽDC bude moci rozhodnout o konkrétní cílové podobě řešení ŽUB a o dalším postupu projektové přípravy, který povede k úspěšné realizaci. Na základě výsledků studie a stanovisek rozhodujících institucí MD rozhodlo o výběru varianty Ab jako nejvhodnějším řešení přestavby brněnského železničního uzlu. Vláda ČR toto rozhodnutí vzala na vědomí.
Dokumentace
Základní linií procesu přípravy je zpracování několika stupňů projektových dokumentací. Jejich počet závisí na charakteru a rozsahu konkrétní stavby. Základní druhy dokumentací jsou celkem čtyři a jsou vždy zpracovány externími projekčními kancelářemi:
Studie proveditelnosti (SP)
Studie proveditelnosti je koncepční dokumentace, která se zpracovává u rozsáhlých investičních počinů, jako jsou modernizace ucelených traťových úseků nebo významných železničních uzlů. Úkolem SP je nalézt optimální řešení, které bude územně projednatelné, technicky realizovatelné a ekonomicky obhajitelné. Vždy se zpracovává ve více variantách, pro které se zpracují náklady a ekonomické hodnocení. Výslednou variantu řešení studie vybírá a schvaluje Centrální komise Ministerstva dopravy. Jedná se o dokumentaci zpracovanou v malé podrobnosti technického řešení. Ve většině případů je po jejím schválení následná příprava rozdělena do více dílčích staveb menšího rozsahu. K projektu přestavby železničního uzlu Brno byla zpracována studie proveditelnosti mezi roky 2015 a 2017. Tuto studii lze najít na stránkách www.europointbrno.cz.
Záměr projektu (ZP)
Záměr projektu je dokumentace, která se zpracovává pro samostatné investiční akce, případně pro dílčí stavby, které vzešly ze studií proveditelnosti. Technickou podrobností odpovídá studiím proveditelnosti, ale na rozdíl od nich je zpracován vždy pro jedinou variantu řešení. Nedílnou součástí ZP je zpracování nákladů a ekonomického hodnocení, jehož pozitivní výsledek je podmínkou pro jeho schválení. ZP schvaluje rovněž Centrální komise Ministerstva dopravy a tento akt je podmínkou pro financování navazující přípravy a realizace stavby.
Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR)
Dokumentace pro územní rozhodnutí se zpracovává po schválení ZP, dříve mohla být zpracovávána také souběžně. Jedná se o podrobnější stupeň, který umožňuje posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do území, napojení na dopravní infrastrukturu, zásahů do inženýrských sítí a stanovení požadavků na navazující přípravu a následnou realizaci stavby. Rozpracovaná DÚR slouží k projednání technického řešení jak interně v rámci SŽDC, tak externě se všemi dotčenými subjekty, jako jsou orgány státní správy, samospráva obcí a krajů, provozovatelé inženýrských sítí nebo vlastníci nemovitostí. Dokončená dokumentace je podkladem pro zahájení územního řízení podle stavebního zákona a jejím cílem je získání pravomocného územního rozhodnutí.
Dokumentace pro stavební povolení (DSP)
Dokumentace pro stavební povolení je projektová dokumentace, která obsahuje již podrobné technické řešení stavby. Také DSP se tvoří při projednávání interně v rámci SŽDC i externě s dotčenými subjekty. Zpracovaná DSP tak slouží jako podklad pro stavební řízení, které pro stavby drah celostátních a regionálních vede Drážní úřad. Ten rovněž vydává stavební povolení.
Další procesy
Paralelně se zpracováním výše uvedených dokumentací probíhají při přípravě staveb další procesy:
Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA)
Proces EIA je samostatným řízením, které vede buď krajský úřad, nebo Ministerstvo životního prostředí. Je významnou součástí povolovacích procesů u staveb, u kterých je riziko, že by mohly mít negativní vlivy na životní prostředí. Obvykle začíná zjišťovacím řízením. U záměrů, u kterých je v průběhu zjišťovacího řízení vyloučen významný vliv na životní prostředí nebo které svým charakterem nevyžadují celý proces EIA, je následně proces ukončen vydáním závěru zjišťovacího řízení. V opačném případě proces EIA pokračuje, může zahrnovat též veřejné projednání a končí až vydáním závazného stanoviska. Ve stanovisku EIA jsou uvedeny podmínky pro projektovou přípravu a realizaci stavby zajišťující zmírnění nepříznivých vlivů její realizace nebo následného provozu na obyvatelstvo a životní prostředí. Soulad s takto vydaným stanoviskem se potvrzuje před zahájením každého navazujícího řízení podle stavebního zákona, tedy při územním a stavebním řízení. Základním principem procesu EIA je široké zapojení veřejnosti, orgánů státní správy a samosprávy, které by mělo zajistit objektivní posouzení stavby a zabránit případným negativním dopadům stavby do složek životního prostředí.
Mezi nejvýznamnější negativní ovlivnění životního prostředí patří bezesporu vliv na hlukovou situaci. Prvotním opatřením je realizace odpovídajícího řešení jízdní dráhy s využitím prvků přispívajících k tlumení hluku, jako je například pružné upevnění kolejnic a jejich broušení, pohyblivé hroty srdcovek ve výhybkách nebo kolejové absorbéry. V případě, že tato opatření nejsou dostatečná, lze u objektů pro bydlení realizovat individuální protihluková opatření v podobě výměny stávajících oken za okna s vyšší neprůzvučností a zajištěním výměny vzduchu chráněného vnitřního prostoru stavby. U kompaktní zástavby je dále možné navrhnout nízké protihlukové clony nebo klasické protihlukové stěny různých výšek. Zásadní snížení hlukové zátěže lze hledat i na straně vozidel železničních dopravců. Konkrétní návrhy protihlukových opatření vyplývají z modelových akustických studií a po jejich realizaci je účinnost následně ověřována samotným měřením.
Územněplánovací dokumentace
Pro umístění staveb je podmínkou zajištění jejich souladu s územněplánovacími dokumentacemi (ÚPD), což jsou na úrovni krajů zásady územního rozvoje a na úrovni obcí územní plány. Územněplánovací dokumentace slouží k zajištění souladu jednotlivých potřeb v území, tedy ke koordinaci zájmů bydlení, výroby, dopravy, ochrany životního prostředí, ochrany ložisek a podobně. Významné dopravní stavby, jakými jsou například železniční stavby, bývají v ÚPD prohlášeny za veřejně prospěšné, což usnadňuje následné kroky v územním řízení a při majetkoprávním vypořádání. Pokud se připravované stavby od stávajících ÚPD odchylují, je třeba zajistit prostřednictvím krajských a obecních úřadů jejich aktualizaci nebo změnu.
Administrace žádostí o spolufinancování
Většina investičních akcí je spolufinancována z fondů EU (kohezní fondy, Nástroj CEF). Pro zajištění evropských dotací je však třeba projít poměrně náročným procesem spočívajícím ve zpracování žádostí o spolufinancování, jejich schvalování (na úrovni ČR nebo EU), čerpání přidělených prostředků, zajištění potřebné publicity a po skončení realizace akce v následném monitoringu. Ten má za cíl potvrdit, že stavba dosáhla cílových parametrů, které byly uvedeny v žádosti o spolufinancování.
Majetkoprávní vypořádání
Po nabytí právní moci územního rozhodnutí, souběžně se zpracováním DSP, se rozbíhá proces majetkoprávního vypořádání, který v sobě zahrnuje získání potřebných práv pro všechny trvalé i dočasné zábory stavby, což znamená zejména zpracování oddělovacích geometrických plánů, znaleckých posudků, zpracování a podpis smluv s jednotlivými vlastníky a případně i proces vyvlastnění. Úspěšné majetkoprávní vypořádání je podmínkou pro zahájení stavby.
Výběr zhotovitele
Posledním krokem v přípravě, který předchází vlastnímu zahájení stavby, je veřejná zakázka na výběr jejího zhotovitele. Poté, co se ji podaří dovést do úspěšného konce a uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, je završeno mnohaleté úsilí všech, kteří se na její přípravě podíleli.