Strategie

Zkratku TEN-T již určitě každý z nás slyšel. Transevropská dopravní síť (Trans-European Transport Network) představuje síť železničních a silničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v EU. Vznikla v roce 1993 za účelem zvýšení kvality a propojení dopravní infrastruktury v Evropské unii.

Jsou bezemisní pohony vhodné i pro české vlaky? Pro jaké tratě a za jakých podmínek dávají alternativní pohony ekonomicky smysl? Mohou u nás bateriové, vodíkové nebo hybridní jednotky konkurovat dieselovým motorům nebo elektrické trakci? Odpovědi představila studie, kterou v rámci projektu „Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích“ zpracovalo mezinárodní konsorcium pod vedením ÚJV Řež.

Systém ETCS Level 2 při zavedení výhradního provozu poskytuje spoustu možností, které ve smíšeném provozu, tedy při umožnění jízdy vlaků vybavených a nevybavených ETCS, nejsou reálné. Do budoucna se tak bude měnit svět venkovních prvků na železnici, především návěstidel.

Už v roce 2025 by mohl dorazit do Kladna první elektrický vlak z Prahy. Opravdu se nejedná o mýlku ani autorovu neznalost aktuálního stavu přípravy a realizace jednotlivých staveb na rameni Praha – Hostivice – Kladno. Trakční vedení přijde do Kladna od Kralup nad Vltavou.

V minulých článcích o vhodném nastavení komerčních služeb ve výpravních budovách jsme hovořili o tocích cestujících a znalosti jejich očekávání zjištěných prostřednictvím průzkumů. Na tyto parametry logicky navazuje architektonické uspořádání objektů.

V zářijovém čísle Moderní železnice jsme vás informovali o důležitosti znalosti toku cestujících v rámci výpravních budov pro správné nastavení komerčních služeb. Pouze zjištění samotného počtu ale nestačí, musíme znát rovněž jejich potřeby a očekávání.

V prostředí Správy železnic dochází při přípravě či realizaci velmi zajímavých projektů k postupnému využívání digitalizace. Děje se tak zejména ve spojení s informačním modelováním staveb (BIM – Building Information Modelling).