Modernizace trati Praha-Dejvice - Praha-Veleslavín
Aktuální stav
Probíhá proces vlivu stavby na životní prostředí (proces EIA).
Popis stavby
Celá stavba zapadá do urbanistické studie Hradčanská. Jedná se o modernizaci/novostavbu úseku Dejvice – Veleslavín, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován. Trať opustí stávající stopu a povede nově v ražených tunelech ve variantě JIH (jižně od vodojemu Bruska). Tato trasa byla v minulosti podrobena českým a zahraničním posudkům a byla vybrána jako nejlepší a nejbezpečnější varianta. Schválila ji rovněž zastupitelstva pražského magistrátu a MČ Praha 6. Součástí stavby je zrušení všech železničních přejezdů.
Přínosy
- minimalizace dopadů výstavby a provozu na okolní zástavbu a životní prostředí
- uvolnění stávající stopy v Dejvicích pro tzv. Zelenou radiálu
- snížení hluku a vibrací z železniční dopravy
- zvýšení bezpečnosti dopravy a odstranění územní bariéry
Hlavní součásti
- soustava ražených tunelů metodou TBM, vzniknou dvě samostatné tunelové trouby
- připojení druhé koleje, modernizace a elektrifikace stávající jednokolejné trati
- nahrazení železničních přejezdů mimoúrovňovými kříženími, zrušení přejezdů
Znalecké posudky
- znalecký posudek z univerzity v Bochumi, část geologická
- znalecký posudek univerzity v Bochumi, část přílohy
- znalecký posudek univerzity v Bochumi, část posouzení variant
- znalecký posudek univerzity v Bochumi, překlad posouzení variant do českého jazyka
- znalecký posudek na vibrace
- závěrečná zpráva České geologické služby
Od povrchového vedení k jižní variantě
Úsek z Dejvic do Veleslavína prošel složitým vývojem. S původním úsporným povrchovým vedením nesouhlasila městská část Praha 6, a to zejména kvůli nutným demolicím některých domů v oblasti Proboštského dvora a ve Starých Dejvicích. V roce 2016 schválilo zastupitelstvo MČ Praha 6 vedení trasy dvěma jednokolejnými tunely v nové stopě.
Od té doby investor prověřil několik variant tunelové trasy, přičemž stopy blízko současné trati a v oblasti Ořechovky se ukázaly jako nevhodné kvůli nepříznivým geologickým poměrům, respektive riziku negativního ovlivnění Fyzikálního ústavu Akademie věd. Dalšími limitujícími faktory, které musí být zohledněny při projektování, jsou tunel Blanka, metro linky A, Teplárna Veleslavín a přečerpávací stanice a vodojemy Bruska. Po mnoha analýzách a diskuzích si MČ Praha 6 vyžádala prověření i tzv. jižní varianty. Ukázalo se, že právě ta nejlépe splňuje požadavky městské části i obyvatel a zároveň parametry projektu železnice na letiště a do Kladna.
Výhody Jižní varianty
- principiálně nejlépe odpovídá trase schválené MČ Praha 6 (V3)
- příznivé geologické podmínky
- nejhlubší vedení pod terénem (73 % raženého úseku leží více než 50 metrů pod zemí, v oblasti Baterií hloubka až přes 80 metrů)
- nejpřímější trasování
- nekoliduje s žádným limitujícím objektem
Komunikace s Ústřední vojenskou nemocnicí ve Střešovicích
Železniční trať bude podcházet nemocnici v hloubce kolem 80 metrů, což jakékoliv dopady během stavby i provozu prakticky vylučuje. Nicméně jde o prioritní objekt, kterému bude v rámci projekčních prací věnována nadstandardní míra pozornosti. V roce 2016 dala nemocnice na úrovni technické studie kladné stanovisko k variantě, která se od sledované varianty v daném místě liší jen o několik desítek metrů. Nyní probíhají další jednání, z nichž vzešla mimo jiné dohoda, že Správa železnic požádá nemocnici o stanovisko v předstihu.
Mýty a fakta
Kompletní seznam často zmiňovaných nepravd, nepřesností či zavádějících tvrzení o jižní variantě a celém projektu obecně, včetně uvedení na pravou míru, naleznete v sekci Mýty a fakta.