Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/1679, které vstoupilo v platnost 18. července 2024, završilo několikaletý proces revize politiky TEN-T. Ta klade velký důraz na rozvoj mezistátních spojení a propojení vnitrostátních železničních sítí, zejména vysokorychlostních, do jedné evropské železniční sítě. Transevropská dopravní síť by se měla postupně rozvíjet ve třech etapách s celkovým cílem vytvořit multimodální a interoperabilní celoevropskou síť splňující normy vysoké kvality při současném dodržení celkových cílů EU v oblasti klimatické neutrality a životního prostředí.

Revidované nařízení TEN-T zavádí kromě stávající hlavní a globální sítě zcela novou vrstvu, tzv. rozšířenou hlavní síť. Dokončení hlavní sítě (angl. Core Network) je stanoveno do roku 2030, dokončení rozšířené hlavní sítě (Extended Core Network) do roku 2040 a dokončení globální sítě (Comprehensive Network) do roku 2050. Dříve používané koridory hlavní sítě (Core Network Corridors, zkr. CNC) nahradí odlišně trasované Evropské dopravní koridory (European Transport Corridors, zkr. ETC). Územím Česka procházejí nově již jen dva koridory ETC namísto původních tří koridorů CNC. Došlo však pouze ke změně začlenění tratí do koridorů a nedochází k žádné redukci tratí zařazených v koridorech ETC. Trasování koridorů ETC se sjednotilo s trasováním železničních nákladních koridorů (Rail Freight Corridors, zkr. RFC), které rovněž prošly reorganizací. Z původních jedenácti koridorů RFC je nyní nově jen devět, Česko protínají namísto původních čtyř koridorů již jen dva, a to Baltsko-Jadranský (RFC 5) a Rýnsko-Dunajský (RFC 9). Začlenění tratí železniční sítě ČR do koridorů RFC ve srovnání s původním stavem zůstalo zachováno.

Pro hlavní a rozšířenou hlavní síť jsou zavedeny nové parametry požadované rychlosti. Pro osobní dopravu 160 km/h a 100 km/h pro dopravu nákladní. Tratě musí být plně elektrizované, splňovat hmotnost na nápravu nejméně 22,5 t a zajišťovat průjezdný průřez odpovídající profilu P394 podle standardů UIC alespoň po jedné trati v rámci každého ETC, což umožní intermodální přepravy standardních návěsů o výšce až 4 m. Revize nařízení TEN-T zavádí také požadavky na přidělení kapacity určitému počtu nákladních vlaků o minimální délce 740 m na každé trati sítě TEN-T za den, stanovuje maximální doby pobytu nákladních vlaků v pohraniční přechodové stanici či maximální doby zpoždění vlaku na příjezdu do cílové destinace. Hlavní, resp. rozšířená hlavní síť musí být vybavena ERTMS do roku 2030, resp. 2040. V případě výstavby nových tratí po roce 2030 již musí být bez ohledu na vrstvu sítě TEN-T použit tzv. rádiový systém ERTMS, který je definován jako ETCS úrovně 2, které nevyžaduje traťová návěstidla a používá rádiový systém třídy A. Stejný princip platí také v případě modernizace zabezpečovacího zařízení od roku 2040. Mezi další priority revize nařízení patří přechod na standardní rozchod 1435 mm v zemích, kde dosud není běžný, vyšší bezpečnost železničních přejezdů, rozvoj a vývoj inovativních technologií (DAC, ATO, 5G) a rozvoj nových technologií pro alternativní paliva (vodíkové či bateriové vlaky). Všechny tyto priority politiky TEN-T již Správa železnic implementuje a některé se na naší síti již běžně používají. To je bezesporu důkazem, že Správa železnic je moderní, flexibilní a prosperující organizací, která se orientuje v evropských tématech a rychle přizpůsobuje novým podmínkám.