S jakými plány jste nastoupil do čela Stavební správy vysokorychlostních tratí a jak budete moci využít vaše zkušenosti ze Stavební správy západ?
Z pozice náměstka Stavební správy západ vím, jak by taková jednotka měla fungovat a co vše je nutné zavést. Nemyslím si, že tato organizační jednotka by měla být úplně stejná jako SSZ. Na druhou stranu mám řadu zkušeností, které mohu využít nejen v procesu přípravy jednotlivých projektů, ale také pro to, aby naše organizační jednotka dokázala fungovat zcela samostatně.

Jaké změny jste už provedl a jaké se chystáte realizovat?
Jediné změny, které se již realizovaly, se týkaly organizační struktury. Novinkou je, že můj předchůdce Martin Švehlík je novým náměstkem pro rozvoj a bude pokračovat v tom, co začal. Bude tedy i nadále objíždět regiony a jednat se zástupci měst a obcí. Bude mít na starosti oddělení udržitelného rozvoje, oddělení prostorových dat a architektury a právě oddělení podpory municipální spolupráce. Svou pozici vnímám jako posílení týmu. Vytvořili jsme také oddělení majetkového vypořádání staveb, které tady zatím vůbec nebylo. Do budoucna bude nutné ještě organizační strukturu posílit například o ekonomické oddělení, abychom byli schopni vše řešit samostatně.

Váš tým se má do budoucna dále rozšiřovat. V jakých oblastech?
Určitě je to majetkoprávní vypořádání staveb, to je ta nejdůležitější disciplína, která u přípravy novostaveb vysokorychlostních tratí bude potřeba. Musíme se ale bavit o posílení týmu napříč všemi oblastmi. Jedná se nejen o posílení komunikace, ale také oblasti přípravy staveb. Pokud se podíváme na jednotlivá ramena a jednotlivé úseky, ukazuje se, že bude nutné přípravné týmy zdvojnásobit podle toho, jak budou probíhat jednotlivé úkony přípravy samotné výstavby. Myslím si, že tak rozsáhlý projekt, jakým jistě je vybudování sítě vysokorychlostních tratí, si zaslouží náležitou přípravu na straně investora. Hledáme nové stavební inženýry, do budoucna pak stavební dozor, odborníky na bezpečnost železničního provozu a další specialisty.

Zmínil jste, že se posílilo oddělení komunikace. Znamená to, že se bude posilovat i komunikace VRT vůči veřejnosti? Jak konkrétně?
Máme nastavený akční plán, kterým se řídíme v rámci Správy železnic a také ho ladíme s ministerstvem dopravy. Komunikace je pro nás v tuto chvíli naprosto zásadní věcí, chceme ji posilovat nejen ve vztahu k municipalitám, ale i k široké veřejnosti. Zásadní je pro nás i to, jak veřejnost vnímá proces přípravy VRT a jak se obecně staví k plánům na výstavbu vysokorychlostních tratí. To nám může pomoci projekty posouvat dále. Před pár dny jsme dostali výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterých souhlasí s navrženou podobou vysokorychlostních tratí v ČR přes 60 procent lidí. To je pro začátek velmi dobrý výsledek.

Jednou z nejviditelnějších aktivit vůči veřejnosti jsou momentálně pravidelné prezentace v infocentru na pražském hlavním nádraží. Co si od nich slibujete a co tam budete prezentovat?
Chceme zde hovořit obecně o přínosech vysokorychlostních tratí, hodláme se ale bavit také o konkrétních tématech týkajících se jednotlivých ramen VRT či jednotlivých regionů. Témata se budou měnit, další budou přicházet postupně tak, jak bude pokračovat příprava VRT. Velmi důležitým tématem určitě bude způsob výkupu pozemků, protože půjde o něco zcela jiného, než na co jsme byli zvyklí u jiných staveb. Správa železnic totiž realizuje velmi málo investičních akcí na zelené louce, drtivá většina se odehrává na stávajících drážních pozemcích. Svým způsobem to pro nás bude nové, rádi bychom vycházeli ze zkušeností Ředitelství silnic a dálnic.

Jak momentálně pokračuje příprava VRT?
Velmi dobře pokračují především práce na rameni Praha – Brno – Ostrava, na některých úsecích máme vysoutěžené dodavatele projekčních prací, připravujeme dokumentace pro územní rozhodnutí. Do konce letošního roku bychom chtěli na třech úsecích požádat o proces EIA. Pokud jde o rameno Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, také zde již pracujeme na dokumentaci pro územní řízení, v Ústeckém kraji ale ještě diskutujeme o vedení trasy a čekáme na rozhodnutí místních samospráv.

Už jste zmínil problémy s trasováním v Ústeckém kraji. Na řadě dalších míst se objevují protesty místních obyvatel, vznikají různé petice. Mohou právě tyto aktivity ohrozit termín zahájení výstavby?

Ano, ale myslím si, že vše je hlavně o komunikaci. Musíme stále opakovat, jaký význam budou mít nové tratě, že je to něco, co nutně potřebujeme. Na řadě míst se nám daří vysvětlovat a vyvracet různé mýty, které se objevují. Při jednání s municipalitami také chceme prověřovat jejich požadavky například na protihlukové stěny či například na vedení trasy v tunelu. Nikdy nepřesvědčíme všechny odpůrce, ale musíme dělat maximum pro to, abychom se dobrali kompromisu, který bude přijatelný pro většinu lidí.