Jaké je vaše železniční „best of“ za čtyři roky na postu ředitele?
Jednoznačně zprovoznění nových a modernizovaných úseků na 4. koridoru. Tam je radost starat se a svézt se. Atraktivní jízdní doba přitáhla nové cestující, je to vidět na rostoucích počtech. Věřím, že další posun nastane se zavedením rychlosti 200 km/h, která se letos na podzim bude zkoušet. A samozřejmě s dokončením posledního úseku tohoto koridoru. Musím přiznat, že ten úsek je pro nás stěžejní, protože zbylých 18 km stávající koridorové trati před Českými Budějovicemi pro nás představuje největší potíže.

Letošní podzim je ve znamení velkých opravných akcí. Můžete zmínit ty zásadní?
Na začátku září jsme začali velkou výluku na trati 194, kde opravujeme úsek mezi Boršovem nad Vltavou a Novou Pecí. To je značný objem prací ze téměř 400 milionů Kč. Pustili jsme se do oprav trati Plzeň – Žatec, děláme racionalizační úpravy na trati Klatovy – Domažlice, kde dojde k přesunu řízení z Kdyně do Železné Rudy–Alžbětína.

V Českých Budějovicích a Plzni procházejí rekonstrukcemi památkově chráněné nádražní budovy. Dochází v nich k významnému navýšení počtu komerčních jednotek. Jak se daří soutěžit nájemce do nových prostor?
My už více než rok intenzivně hledáme využití. V Plzni je celá horní hala obsazená kromě jedné jednotky, která se aktuálně soutěží. Z fastfoodových nabídek zde bude KFC – Plzeň bude prvním nádražím v ČR, kde se tento koncept zrealizuje. Také spodní hala je plně obsazena. Teď finalizujeme soutěže prostor v přednádraží. Nabídka služeb se velmi zatraktivní. Cestující si zde budou moct koupit kromě občerstvení, také knihy a květiny, nabídneme jim i možnost dojít si ke kadeřníkovi nebo posedět u kávy. Nová klidová zóna, která vznikne v horní hale, a venkovní zahrádka za nádražní budovou přispějí k tomu, že cestující budou nádraží vnímat úplně jinak. Počítáme také s umístěním služebny Městské policie. V Českých Budějovicích také finišujeme. Jak jsme avizovali na začátku rekonstrukce, bude zde sídlit prvosledová výjezdová skupina Policie ČR, dále tu jsou prostory pro dopravce a kanceláře pro naše zaměstnance včetně nových prostor pro řízení provozu.

Jedním z hlavních témat uplynulých dvanácti měsíců se staly úspory energií. Jak jste k nim přistoupili?
Od sestěhování pracovišť, omezení tepelného komfortu až po výměnu zdrojů osvětlení na nádraží za úspornější. Další formy samozřejmě hledáme, i když je jasné, že už to nebude v takovém rozsahu. V současné době se rozběhly akce doplnění fotovoltaiky na administrativní a provozní budovy, od toho si také slibujeme další úspory u elektrické energie. Obě velká nádraží, o kterých jsem mluvil, díky rekonstrukcím směřují k úspornějšímu vytápění. Především u plzeňského se podařilo připojit na Plzeňskou teplárenskou, takže se nahradí plynové topení dálkovým vytápěním.

Už se rýsují plány pro příští rok?
Chceme dotáhnout rekonstrukce velkých nádražních budov a otevřít je cestujícím. Dále udržet zaměstnanost v odborných pozicích, protože konkurence na trhu práce je veliká a především v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem pro nás představuje velký problém. A samozřejmě mám zájem přitáhnout nové mladé zaměstnance. Začali jsme s náborovými exkurzemi pro základní a střední školy na ústředním stavědle Triangl. Žáky a studenty hodláme oslovit přímo v prostředí železnice a představit jim profese techniků, elektrotechniků nebo výpravčích.