Velká část malých kluků touží být popelářem nebo hasičem. Radek Hunal se na popud svého kamaráda rozhodl pro druhou možnost a už 30 let působí ve službách státu, je drážním hasičem. Začínal úplně od píky, vypracoval se až na zástupce velitele pražské jednotky dnešního Hasičského záchranného sboru Správy železnic. To je dobrý důvod k malému ohlédnutí. „Na dráhu k hasičům mě přivedl můj dobrý kamarád. Tak dlouho při každé příležitosti svoji práci vychvaloval, až jsem se nechal strhnout. A nikdy jsem svého rozhodnutí nastoupit nelitoval,“ říká dnes. Když začínal, bylo vybavení drážních hasičů, tehdy působících pod hlavičkou Českých drah, poměrně skromné. Přitom ve srovnání se státními hasiči museli znát daleko více předpisů a v té době jezdili pouze drážní hasiči například likvidovat uniklé nebezpečné látky. Dnes je to úplně jinak, naši hasiči disponují nejmodernější technikou.

Ale zpět k jubilantovi. Co je vlastně náplní jeho práce? „Zastupuji velitele v době jeho nepřítomnosti a pak vyřizuji nejrůznější administrativní záležitosti,“ popisuje Radek Hunal. Na práci hasiče ho vždy bavil všudypřítomný adrenalin, žádný zásah nebyl stejný, každá situace vyžadovala jiné rozhodnutí. Není to rozhodně jednotvárná práce, i když nyní si více než zasahování v terénu užívá poněkud monotónní práci u počítače. A co dělá ve volném čase? „Teď je to docela jednoduché. Stavíme dům, každou volnou chvilku tedy trávím tam,“ dodává s tím, že hodně času mu zaberou i jeho děti. A pokud mu ještě nějaký čas opravdu zbude, pak je čas na jeho velký koníček, metalovou muziku. „Poslouchám metal, opravdovou muziku, hráči a zpěváci metalu se za nic neschovají. Fakt musejí umět sakra dobře hrát, zpívat, chrčet, ječet a řvát,“ uvádí Radek Hunal na závěr příjemného setkání.