Reprezentant OŘ Brno Martin Vejmělka má za sebou bohatou kariéru, během které se zřejmě rozhodl vyzkoušet úplně všechny železniční profese, než zakotvil na své současné pozici. Kdo by si ale pomyslel, že když zrovna neřeší problémy na kolejích, šlape do pedálů vysoko v horách?

Ano, pan přednosta je vášnivým cyklistou, a to ne ledajakým! Už od mládí věnoval takřka veškerý volný čas sportu. Po revoluci se vydal s kamarády zdolávat dvoutisícová sedla v Alpách. A když už si myslel, že zdolal všechna, začal koukat dál. Nebo výš? Třeba do Karpat nebo Pyrenejí až po Sierra Nevadu s nejvyšší silnicí v Evropě, která vede na vrchol Pico Veleta (3396 m n. m.). Ale ani to mu nestačilo. V roce 1996 se dala dohromady šestice odvážlivců a naplánovala expedici přes Kordillery. Nejenže chtěli zdolat peruánská sedla, ale také poznat Kečuánce, potomky Inků. Cíl? Přejet Kordillery od Pacifiku do vnitrozemí a zpět, navštívit incká sídla, jezero Llanganuco ve výšce 3850 metrů a uctít památku československé horolezecké výpravy, kterou tam před více než 50 lety smetla lavina.

Po návratu z Peru začal s kamarády plánovat další expedici – tentokrát na nejvyšší silniční sedlo světa, Khardung La v Himálaji, ležící v neskutečných 5602 m. Sedm týdnů, tři pětitisícová sedla a jedno staré dobré expediční kolo, které ho dodnes věrně provází. I když je Martinu Vejmělkovi již 62 let, na kolo nedá dopustit. Sice už nešlape tak divoce jako kdysi, ale nedávno si střihl jedno švýcarské sedlo, takže vášeň ho neopouští. A kdyby náhodou nebylo kolo po ruce, vždycky se může vrhnout na pěší turistiku – Mont Blanc už zdolal dvakrát a v Peru vyšplhal na sopku do výšky 5822 metrů.