Hlavní trasa povede mezi Prahou, Brnem a Ostravou, přičemž umožní vysokorychlostní spojení i směrem na Vídeň, Katovice a Bratislavu. Trasa z Prahy přes Ústí nad Labem na Německo zajistí napojení na evropskou síť vysokorychlostních tratí. Další rychlé spojení je plánované z Prahy přes Domažlice do Norimberka a Mnichova a také z hlavního města do Hradce Králové, Pardubic, polské Vratislavi a v budoucnu až do Pobaltí. Díky celému systému bude například většina krajských měst dostupná z Prahy do dvou hodin, přičemž polovina z nich dokonce za méně než jednu hodinu. Cesta mezi Prahou a Brnem bude pak trvat pouze hodinu a z Ostravy do Prahy se dostaneme zhruba za hodinu a tři čtvrtě. Do dvou hodin dojedeme z Brna do Drážďan nebo z Ostravy do Vídně, stejně tak například z Prahy do Berlína. Stavba tratí bude probíhat postupně, přičemž jednotlivé úseky bude možné využít i před dokončením celé sítě, aby se co nejdříve ulevilo současným přetíženým koridorům.

Spojíme konvenční a vysokorychlostní tratě
Nové tratě budou využívat také vybrané rychlíky, které část své trasy pojedou po VRT a budou z nich sjíždět do regionálních center, aby se na ně zase vrátily. Počítá se prostě s tím, že VRT výrazně odlehčí některým částem přetížené konvenční sítě. Na nich bude možné přidat příměstské spoje a uvolnit kapacity i pro nákladní vlaky. Provázáním VRT se současnou sítí bude mít téměř 75 procent obyvatel Česka stanici vysokorychlostních vlaků do 20 minut od svých domovů. Projektanti spočítali, že VRT využije v Česku 70 procent cestujících pro vnitrozemskou přepravu, přeshraničních pasažérů bude třetina. Zahraniční zkušenosti zase ukazují, že v místech, která spojuje VRT, výrazně roste hodnota nemovitostí, rychleji se rozvíjejí služby a vznikají nové podnikatelské projekty. Součástí výstavba nových tratí budou i modernizace stávajících stanic a výstavby moderních terminálů VRT. Tato nádraží budou sloužit jako přestupní uzly mezi rychlou dálkovou železniční dopravou, regionální železnicí i městskou nebo příměstskou dopravou. Do stanice nebo terminálu VRT budete moct přijet také autem či na kole.

S výstavbou pomůže soukromý kapitál
Důležitou otázkou je, kdo výstavbu nových tratí zaplatí. V současné době je projektování VRT hrazeno jak ze státního rozpočtu, tak z evropských fondů, konkrétně z Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF). Abychom nezatěžovali již tak napjatý rozpočet, je cílem zapojit do projektu pomocí PPP (Public-Private-Partnership) soukromý sektor. Ten tratě doprojektuje, zafinancuje, postaví a bude po několik desetiletí udržovat a provozovat, než je předá státu v odpovídající kvalitě. Inspirací nám byly dálniční projekty v ČR i zkušenosti ze zahraničí. V září loňského roku vláda schválila důležitý krok pro budoucnost Rychlých spojení na Moravě. Pro výstavbu tří klíčových úseků, VRT Moravská brána, VRT Jižní Morava a Rychlé spojení (RS) Brno – Přerov, se rozhodla využít právě realizaci formou PPP projektů.