Mezinárodní železniční koridory i odlehlé šumavské lokálky, lokality dostupné po dálnicích i nádraží, kam se dá zajet jen po lesních cestách, to vše je obvod českobudějovických drážních hasičů. Velí jim Ladislav Mala, který zde slouží již celých 29 let, ve funkci velitele jednotky je pak už pátým rokem. Historie drážních hasičů v jihočeské metropoli je samozřejmě výrazně starší, pravděpodobně sahá až do období c. k. rakouského mocnářství. Novodobá historie se pak píše od roku 1953, kdy se začaly formovat požární jednotky působící na železnici. Dlouhá léta byli naši hasiči na jihu Čech v provizorním areálu, od roku 2020 mají k dispozici nové zázemí. To vzniklo v trojúhelníku mezi tratěmi Praha – České Budějovice, Plzeň – České Budějovice a jejich spojkou. Dva objekty se postavily nové, jeden se opravil. Osazenstvo zde tvoří celkem 33 hasičů, v každé směně jich slouží 10. A mají se co otáčet. Jejich region je totiž obrovský, spadá pod ně zhruba 900 kilometrů tratí. Není vymezený hranicemi Jihočeského kraje, mírně tak přesahuje do všech tří okolních krajů, tedy Středočeského, Plzeňského a kraje Vysočina. „Dokud neexistovala jednotka v Havlíčkově Brodě, tak jsme měli region ještě větší, zasahoval prakticky až po Jihlavu,“ vzpomíná Ladislav Mala.

Nejdále je to na Šumavu
Pokud se podíváte na mapu Jihočeského kraje, je zcela jasné, jaké mimořádné události a kde jsou nejnáročnější. Samozřejmě jde o šumavské lokálky a výjezdy zejména v období přírodních pohrom, jako jsou silné vichřice či třeba sněhové kalamity. „Sice můžeme třeba do Nového Údolí, kde končí jedna z tratí, přes národní park, i tak je to skoro 100 kilometrů,“ upozorňuje velitel jihočeské jednotky. Jako drážní hasiči přitom musí vyjíždět prakticky ke všem mimořádným událostem na železnici. „Pokud jde třeba o dopravní nehodu nebo záchranu života, míří na místo události také státní hasiči, problém třeba na již zmíněných šumavských tratích je v tom, že ani oni nemají v těchto regionech početné posádky a mohou pak chybět někde jinde. Po našem příjezdu tedy státní hasiči většinou odjíždějí,“ popisuje Ladislav Mala. Řadě mimořádných událostí spojených zejména s výkyvy počasí by zabránilo důkladnější kácení stromů podél tratí, to je však v národním parku nereálné.

Pomáhají i při dopravních nehodách
Když už jsme se zmínili o spolupráci se státními hasiči, nelze pominout fakt, že na základě smlouvy s krajem vyjíždějí naši českobudějovičtí hasiči do okolí jihočeské metropole třeba i k dopravním nehodám. V loňském roce zaznamenali dohromady přibližně 590 výjezdů, pokud je výstraha před větrem či sněhem, své služby posilují a jsou v terénu dva nebo tři dny. K tomu, aby to všechno zvládli, potřebují také příslušnou techniku. Například na již zmíněné Šumavě jim pomáhá pásový přepravník. Tam, kde končí auto, nastupuje toto vozidlo. Jako jediná jednotka drážních hasičů disponují na jihu Čech kompletní sadou na stabilizaci těžkých břemen. Běžnou techniku v podobě plně vybavených speciálů doplňuje tank, nejnovější výzbrojí jsou pak drony. Co znamená v praxi poměrně vysoké množství techniky na poměrně malý počet hasičů? To je jednoduché! Lidé musejí být navzájem zastupitelní, proto každý umí ovládat více techniky. „Není možné, aby každý měl jen jednu specializaci a aby třeba při výjezdu nebyl k dispozici strojník nebo pilot dronu,“ dodává Ladislav Mala.