Zúčastnil se jí student z Francie, konkrétně z Francouzské národní školy geomatiky v Champs-sur-Marne poblíž Paříže.

Hlavním tématem stáže byla „Aproximace osy koleje lomenou čarou a B-spline a následné studium dopadu tohoto zjednodušení na výpočet vzdálenosti mezi objekty na trati.“

A jak se studentovi vedlo, o tom nám řekl pan Ing. Libor Jemelka ze SŽG Olomouc.

Bylo to jedním slovem náročné. Robin Dumontier, což je jméno francouzského studenta, ale celou stáž zvládl na výbornou. Na stáž se připravoval již delší dobu. Robin si totiž vybral studium, jehož povinnou součástí je zahraniční stáž. Má blízko k železnici, a tak obeslal začátkem roku několik železničních společností napříč Evropou mezi nimi i SŽDC s žádostí o realizaci tříměsíční stáže.

V tomto ohledu jsem neměl dosud žádné zkušenosti.

Oslovil jsem Robina s možností realizace stáže na SŽDC. Myslím, že mu spadl kámen ze srdce, protože ostatní obeslané společnosti neprojevily zájem o jeho stáž. Trošku byl zklamaný, že stáž bude probíhat v Olomouci a ne v Praze, jak předpokládal. Jeho maminka sice ze začátku jeho plánovanou cestu na východ oplakala, ale nakonec během stáže přiletěla do Česka a společně navštívili Prahu. Na SŽDC zatím není realizován velký GIS systém pro práci s prostorovými daty, proto bylo nutné vytvořit jiná témata, ze kterých by si mohl Robin vybrat. Sestavili jsme společně s kolegy 3 témata. Robin si vybral Jedno téma jako hlavní a druhé jako vedlejší. Škola téma odsouhlasila, vzájemně se podepsalo několik dokumentů a stáž mohla začít.

28. května přišel Robin na pracoviště v Olomouci. Problém v komunikaci byly zanedbatelné, neboť Robin uměl anglicky ještě lépe než já a i když to nebyla příliš vysoká laťka, přesto se kurzy anglického jazyka nakonec vyplatily. Po neodmyslitelném „vodění medvěda“, kde se všem zaměstnancům postupně představuje zaměstnanec nový, do kolektivu velmi rychle zapadl. Příjemně mě překvapilo kolik zaměstnanců je výborně jazykově vybaveno.

Také bylo nutné, aby absolvoval vstupní školení. Jednalo se o standardní školení pro všechny nové zaměstnance v českém jazyce, a tak jsem začal shánět překladatele. Nejprve hrozilo, že budu překládat já, ale nakonec jsem měl více zájemců z řad kolegů a školení proběhlo v náležité kvalitě.

Po povinných procedurách se mohl Robin začít věnovat práci na vybraných tématech. Pod vedením kolegů analyzoval vybraná témata, provedl rozpis dílčích činností a sestavil časový harmonogram. V prvních verzích harmonogramu měl naplánované realizovat obě zvolená témata a ještě byly na konci 2 týdny volné pro případné dodělky a vyšperkování celé práce. Velice záhy jsme všichni rychle vystřízlivěli z předčasného optimismu. 3 měsíce je velmi krátká doba. S postupujícím řešením se najednou začaly otevírat další a další možnosti, co všechno, by bylo možné ještě dodělat, aby výsledná práce byla ještě více užitečná a použitelná. Výsledné řešení se tak neustále rozšiřovalo o praktická využití výsledných aplikací. A i když šla Robinovi práce od ruky, tak se nejprve odložilo a později úplně zrušilo řešení druhého tématu. A i dva původně volnější týdny vzaly rychle za své. Naopak poslední dva týdny byly značně hektické. Na konci ale panovala, jak z naší tak i z Robinovi strany spokojenost s vytvořeným dílem. Již ve Francii zkompletoval svou závěrečnou práci pro obhajobu a to v anglickém jazyce.

Jeho volnočasové aktivity nijak nezaostávaly za jeho pracovním nasazením. V rámci střelecké soutěže O pohár ředitele si vyzkoušel střelbu z luku, pistole i malorážky a zapojil se do soutěže v hodu šipek. Většinu volného času v Česku strávil cestováním jak jinak vlakem.  Navštívili s některými mými kolegy například lokality Přerov, Olomouc, Prahu i Kroměříž, ve kterých se oni zhostili role průvodců, čímž získal i zasvěcený výklad o místních zajímavostech. V Kroměříži mimo jiné navštívili Květnou a Podzámeckou zahradu. Jako patriot ocenil Robin Květnou zahradu neb se jedná o raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady. Sám nebo se svými studentskými kolegy z Francie, kteří jsou v České republice také na stáži, pak navštívil mnoho dalších míst na Moravě i v Čechách. Během svého pobytu se neubránil tomu, aby se naučil několik českých slov. V naší republice se mu líbilo a tak jen jedna z mála věcí, které zde Robin nepřišel na chuť, bylo české pivo.

Při rozlučce obdržel od zaměstnanců SŽG Olomouc na památku vícejazyčnou knihu Olomouce a jeho okolí a dres v českých a francouzských národních barvách s jeho jménem. Myslím, že mnoho mých kolegů si za tu krátkou dobu vytvořila vazby k Robinovi a jeho odletem zpět do Francie začala jen další etapa jejich přátelství.

Obhajoba stáže proběhla již na jeho škole v Paříži v pátek 14. září. Díky nejmodernější technice jsme se s kolegy mohli a také zúčastnili obhajoby Robinovy stáže na jeho škole z pohodlí našeho pracoviště. Celou obhajobu až na závěrečné dotazy a odpovědi na ně, které byly ve francouzském jazyce, zvládl plynně v jazyce anglickém. Spojení nebylo vždy v té nejvyšší kvalitě, přesto jsme si to náležitě užili. Původně to vypadalo, že budeme pouze pasivními účastníky, ale došlo i na nás. Robinův vedoucí stáže s kolegyní se nás dotazovali na užitečnost výsledků stáže a celkovou náročnost (naštěstí jen anglicky). Také naznačili možnost další spolupráce, ale to jsme raději nekomentovali. Robin získal velmi dobrých 15,5 bodů z 20 možných a na výsledné hodnocení byl po zásluze pyšný a my s ním.

Chcete se také zúčastnit stáže u SŽDC? Neváhejte a napište nám na e-mail studenti@szdc.cz.