Zatímco v uplynulých letech se stavělo především na hlavních železničních koridorech, nyní se stavbaři zaměří hned na trojlístek klíčových nádraží. Konkrétně se jedná o Masarykovo a smíchovské nádraží v Praze a o stanici Brno-Královo Pole. Jejich rekonstrukce v následujících měsících a letech výrazně ovlivní pohyb cestujících po nich a samozřejmě i provoz vlaků. Největší komplikace se dají čekat na Masarykově nádraží, kterým ze tří uvedených stanic projde nejvíce cestujících, a navíc jsou zde velmi omezené prostorové podmínky. Když už jsme u oprav nádraží, generální ředitel Jiří Svoboda má pro cestující i dobré zprávy. „Na přelomu starého a nového roku postupně ukončujeme velké rekonstrukce hned několika nejvýznamnějších nádražních budov. Hotová je renovace interiérů historické Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze, končí stavební práce v Českých Budějovicích a Plzni,“ říká. Během krátké doby se naopak naplno rozběhne obnova dalšího památkově chráněného objektu, a to na hlavním nádraží v Pardubicích. Zde se také blíží ke konci rozsáhlá rekonstrukce celého železničního uzlu, současně se otevře nová zastávka Pardubice centrum.

Kromě výše uvedených staveb začne rovněž rekonstrukce koridorového úseku z Lipníka nad Bečvou do Drahotuší. Na západě Čech přejde do fáze realizace výstavba nové trati z Plzně do Stodu a modernizace stávající trati mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem. Dále odstartuje celková rekonstrukce hlavního nádraží v Hradci Králové, ve východních Čechách bude důležitou akcí i elektrizace a rekonstrukce trati z Týniště nad Orlicí do Solnice. Stavební práce čekají úsek podkrušnohorské magistrály mezi Kyjicemi a Chomutovem. Celkovou renovací projdou nádraží v Chrastavě a Hrádku nad Nisou na Liberecku. Na Vysočině se naplno rozběhnou práce ve Vlkově u Tišnova a v návazném úseku do Křižanova a také mezi Přibyslaví a Pohledem. Ve stejném regionu začne modernizace stanice Jihlava město. Na Moravě je třeba zmínit přestavbu úseku mezi brněnskými Židenicemi a Černovicemi. V řeči čísel se nově zahájí rekonstrukce 59 kilometrů tratí, na dalších 39 kilometrech práce nadále poběží. Ještě letos bude dokončeno 89 zmodernizovaných kilometrů tratí.

Na opravy a údržbu tratí půjde letos stejně jako loni 20 miliard korun. Největší akcí bude celková obnova šumavské trati z Nové Pece do Černého Kříže. Významná bude rovněž cyklická údržba trati Praha-Hostivař – Votice a trakčního vedení mezi Lysou nad Labem a Starou Boleslaví, díky tomu bude možné předejít případným závadám. Celkovou opravou pak projdou tratě z Olomouce do Prostějova a z Poříčan do Nymburka. Správa železnic aktuálně rekonstruuje 65 nádražních budov. Celková obnova čeká v roce 2024 například objekty v Ostravě-Vítkovicích, Lovosicích, Jaroměři, Bečově nad Teplou, Čáslavi, Jihlavě, Hlinsku v Čechách nebo Ústí nad Labem-Střekově. Na hlavním nádraží v Mladé Boleslavi pak začne vznikat zcela nová budova.

Rychlým tempem bude pokračovat příprava vysokorychlostních tratí. Z plánovaného počtu 700 km se v současnosti projektuje už plná polovina budoucí sítě. Letos se pak počítá se zahájením projektové přípravy u dalších více než 100 km nových tratí. Loni se dokončila dokumentace pro územní rozhodnutí úseku VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Šakvicemi, dokončit zbývá stejnou dokumentaci pro jeho prodloužení do Rakvic. Pokročila příprava obou úseků VRT Moravská brána mezi Prosenicemi a Ostravou, kde projektování míří do finále. Na trati z Prahy do Drážďan se projektuje úsek Praha – sjezd Lovosice a rovněž česká část přeshraničního Krušnohorského tunelu. Další příprava je limitována aktualizací Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Ty by měly o rezervách pro trasy VRT rozhodnout v tomto roce. O stabilizaci koridorů pro VRT budou rozhodovat také zastupitelstva Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. To se dotkne příprav tratí na Vysočině a jižní Moravě a přeshraničního úseku z Bohumína do Polska.