Scénář „Bez projektu“ představuje vývoj v případě, že by k realizaci zamýšlené investice do železničního uzlu nedošlo. Okolní území se přirozeně rozvíjí a poptávka po dopravě adekvátně roste, ale infrastruktura ji nedokáže uspokojit. Nelze zavést všechny požadované vlaky nebo se je nepodaří dovést do cíle, silný provoz prodlužuje cestovní doby a cestující i zboží hledají jiné způsoby přepravy. Scénář „Bez projektu“ tak ukazuje budoucí slabiny infrastruktury. Právě na takovém scénáři nyní pracuje projektový tým. Na jeho základě pak bude připraven druhý scénář „S projektem“, který navrhuje různé varianty investice do infrastruktury. Na druhém scénáři začne projektový tým pracovat na přelomu roku.

Objednatelé dopravy se neshodli na jednom provozním konceptu výhledové regionální osobní dopravy, proto byl návrh zpracován nejprve ve dvou variantách, označených jako klasický a pásmový model. Klasický model uvažuje vedení zastávkových vlaků v celé délce provozního ramene a jejich doplnění spěšnými vlaky na stejném rameni s omezeným počtem zastavení jen v přepravně významných lokalitách. Cestující znají tento model ze současnosti; například na trati Praha – Benešov u Prahy potkávají osobní vlaky na lince S9 a souběžně s nimi ve špičce také spěšné vlaky linky R49. Pásmový model dělí provozní rameno na vnitřní a vnější pásmo. Zastávkové vlaky jsou vedeny jen ve vnitřním pásmu a vnější pásmo obsluhují zrychlené zastávkové vlaky, které vnitřním pásmem projíždějí a zkrátí tak cestovní dobu ze vzdálenějších destinací. Na příkladu tratě do Benešova je vnitřním pásmem úsek Praha – Senohraby a vnějším pásmem pak Senohraby – Benešov u Prahy.

Pro tyto provozní koncepty bylo zpracováno orientační porovnání pomocí rozpracovaného modelu přepravní poptávky. Pásmový model vykazuje mírně vyšší potenciál vytížení linek a byl proto přijat za základ pro další práci na scénáři „Bez projektu“.