Území ohraničené Železnou Rudou Alžbětínem, Českou Kubicí, Horažďovicemi předměstím, Zdicemi, Blatnem u Jesenice a Ošelínem je regionem, kde můžete potkat drážní hasiče s domovskou adresou Plzeň. Při pohledu do jejich garáže nás vedle klasické výjezdní techniky, jeřábu, kontejnerů určených pro technické zásahy či například likvidaci chemické havárie a vozu s vybavením pro nakolejování vykolejených drážních vozidel zaujalo velitelské vozidlo. „Jeho velkou výhodou je to, že poskytuje veliteli směny variabilitu. Pokud je více výjezdů najednou, může si vybrat zásah, který momentálně potřebuje jeho větší pozornost,“ říká zástupce velitele plzeňských drážních hasičů Michal Chovan. Velitelské vozidlo obsahuje zařízení potřebné pro vytvoření štábu, dron, lépe vybavenou lékárničku a další pomůcky. V případě potřeby také může přejíždět od jednoho zásahu k druhému.

Ejpovický tunel si vyžaduje specialisty
Region pod dohledem drážních hasičů z Plzně obsahuje několik specifik, mezi které patří například náročný úsek tratě v okolí Plasů, kde se v údolí Střely střídají tunely a mosty, což velmi znesnadňuje přístup hasičů v případě mimořádné události. Nejen v zimě je pak obtížný přístup k některým úsekům trati mezi Klatovy a Železnou Rudou-Alžbětínem. Pod Špičákem zde leží druhý nejdelší jednokolejný tunel na české železniční síti, jehož délka přesahuje 1,8 kilometru. Ve srovnání s rekordmanem u Ejpovic ale není takovým rizikem, protože zde jednak není taková frekvence vlaků, chybí zde trolejové vedení a nejezdí se tady tak rychle. Naopak Ejpovický tunel dlouhý přes čtyři kilometry, kde jezdí jeden vlak za druhým rychlostí až 160 km/h si vyžaduje zvláštní pozornost hasičů. „Máme šest hasičů vyčleněných jen pro případný zásah v tomto tunelu. Jejich úkolem je v případě potřeby zajistit bezpečný zásah v tunelu pro ostatní hasiče, tedy především zkratovat trolejové vedení a uvést do bezpečného stavu lokomotivu nebo v tunelu uvízlý vlak,“ pokračuje Michal Chovan. Tito hasiči se samozřejmě podílejí i na dalších činnostech jednotky, musí být ale vždy k dispozici v dojezdové vzdálenosti.

Plané poplachy se již podařilo eliminovat
Zejména na začátku provozu byl Ejpovický tunel proslulý planými poplachy, to se již podle Michala Chovana podařilo výrazně omezit, jejich počet se nyní pohybuje v řádu jednotek případů za rok. „Když například dlouhodobě prší, na výjezdu z tunelu na Prahu se udělá mlha a systém ji pak vyhodnocuje jako pohyb v tunelu. Pokud se nějaký čas vozí například štěpka, nashromáždí se v tunelu a její rozvíření pak systém opět může vyhodnotit jako pohyb v tunelu a vyhlásí poplach,“ popisuje některé případy Michal Chovan. Skutečně závažných zásahů bylo naštěstí pouze několik, za zmínku stojí požár brzd vlaku v tunelu, pohyb osob v tunelu, divoké prase v tunelu, nebo cestující, který zatažením za záchrannou brzdu způsobil zastavení vlaku a následné vystupování ostatních cestujících vytvořilo nebezpečnou situaci.

Plzeňští hasiči zasahují nejen u požárů železničních vozidel a objektů, nebo při nehodách železničních vozidel a střetech železničních vozidel se silničními na železničních přejezdech, ale také odstraňují například následky přírodních jevů. Při letošních povodních byl plzeňskou jednotkou vytvořen odřad, který zasahoval při čerpání lagun v Ostravě a Bohumíně. V rámci zajištění bezpečnosti železniční dopravy odstraňují nebezpečné stromy, ale také uvolněné kameny nad tratí, nebo rampouchy a další jevy ohrožující provoz na tratích i v prostorách nádraží a všude tam, kde se pohybují zaměstnanci železnice a cestující. V rámci IZS vyjíždějí i k požárům a dopravním nehodám i mimo Správu železnic.