Před několika týdny skončila reorganizace vaší organizační jednotky. Co se konkrétně změnilo?

Hlavní změnou byl přesun jednoho kompletního úseku, který zajišťoval činnosti v oblasti železniční telematiky, k SŽT. Společně s tímto krokem se nám změnil i název, už nejsme Centrum telematiky a diagnostiky, ale Centrum techniky a diagnostiky. Naší hlavní činností je především zajišťovat diagnostiku provozního stavu železniční infrastruktury. Další stěžejní činností je zajišťování provozu a diagnostiky analogových a digitálních radiových systémů, které dnes již bezprostředně souvisí s provozem vlakového zabezpečovacího zařízení. Dále CTD zajišťuje celou řadu inženýrsko-technických činností

souvisejících s investiční výstavbou a provozováním dráhy a drážní dopravy. Jedná se například o uvádění technologických celků do provozu, provádění vybraných úkonů technickobezpečnostních zkoušek, revize určených technických zařízení a mnoho dalších.

Jak probíhá diagnostika stavu železniční infrastruktury?

Základ diagnostiky provozního stavu tratí vychází z požadavků příslušné legislativy. Ta předepisuje, jaká měření máme provádět na tratích a jaká musí být jejich četnost. Většinou je to podle rychlostních pásem, tedy podle rychlostí pojíždění jednotlivých tratí. Například na koridorech provádíme diagnostiku vybraných parametrů až třikrát za rok, naopak na regionálních drahách jednou za rok nebo ještě méně často. V daných intervalech tedy musí předepsaná měření proběhnout. Diagnostická činnost, kterou zajišťuje CTD, se provádí jak s využitím speciálních diagnostických vozidel, tak i ručně, obvykle s využitím speciálních diagnostických zařízení. Výsledky diagnostiky se předávají na oblastní ředitelství a ta pak podle nich činí příslušné kroky k tomu, aby zajistila bezpečný provoz na příslušných tratích.

V čele CTD jste poměrně krátce. S jakými plány jste nastoupil do čela této organizační jednotky?

Patnáct let jsem pracoval na odboru traťového hospodářství Generálního ředitelství Správy železnic a v této funkci jsem úzce spolupracoval s CTD, řádově s polovinou týmu, který tady je. Většinu činností, které CTD vykonává, jsem tedy znal předem. Mým cílem je dále rozvíjet diagnostiku, a to z mnoha důvodů. Je tu technický a technologický pokrok, vše jde dopředu, digitalizuje se, určitě nechceme zůstat pozadu. Pokud nasadíme nějaký nový diagnostický prostředek, tak nejen zefektivníme a zdigitalizujeme danou činnost, ale také snížíme potřebu pohybu zaměstnanců v koleji a zvyšujeme tak bezpečnost práce. Pak se chci určitě zaměřit na posílení spolupráce zejména s odbornými útvary generálního ředitelství, naše činnost je s nimi úzce spjata. A určitě bychom chtěli mít vůdčí pozici v rozvíjení funkcionalit informačních systémů týkajících se popisu stavu infrastruktury. Zároveň bychom chtěli digitalizovat činnosti, které dnes zajišťují v nějaké míře oblastní ředitelství. Mám také v plánu konsolidaci některých našich činností, k 1. červenci chystám nikterak velkou organizační změnu, která s touto konsolidací právě bude souviset.

Existují nějaké činnosti, které dnes neděláte, a dělat byste je chtěli?

Můžeme dělat prakticky všechno, co je dnes na trhu. K tomu je ale potřeba jak technika, tak hlavně personál. My samozřejmě pečlivě sledujeme trendy a vývoj v oblasti diagnostiky a analyzujeme využitelnost jednotlivých technologií pro použití u Správy železnic, vhodné postupy a technologie průběžně zavádíme. Zároveň se chceme soustředit na nákup nových diagnostických prostředků, které naši činnost rozšíří. Díky tomu převezmeme některé diagnostické činnosti, které momentálně dělají ručně oblastní ředitelství. Chceme, aby naše činnost byla prováděna efektivně a aby byla maximálně digitalizovaná.

Jaká nová diagnostická vozidla si chcete pořídit?

Připravili jsme strategii obnovy speciálních vozidel pro diagnostiku a podle té nyní postupujeme. V letošním roce jsme nasadili do provozu dvě nová vozidla, konkrétně se jedná o měřicí vůz pro železniční svršek, který zajišťuje diagnostiku geometrických parametrů koleje na celostátních drahách, tedy i železničních koridorech, a měřicí drezínu, která dělá totéž na regionálních drahách. Další tři vozidla v letošním roce přebíráme, v příštím roce by pak měla být v rutinním provozu. Plánujeme také pořídit si další diagnostická vozidla, ale jde teprve o záměry projektů, které ještě musí schválit Centrální komise Ministerstva dopravy. Je to vždy trochu běh na delší trať, každé vozidlo se vyrábí nebo upravuje na míru a pak se ještě vybavuje potřebnými technologiemi. V současné době soutěžíme technologii pro měření trakčního vedení, kterou budou osazeny dva již zasmluvněné vozy. Nahradíme tím stařičký diagnostický vůz z roku 1990. Nový měřicí vůz potřebujeme i z toho důvodu, že se postupně na našich tratích bude zavádět rychlost 200 km/h a potřebujeme, aby uměl měřit dynamické účinky trakčního vedení i při těchto rychlostech. To ten starý vůz z důvodu maximální rychlosti 160 km/h nedokáže.

Jak velký problém pro vás je nedostatek kvalifikovaného personálu, jak to řešíte?

Je to problém, který se týká celé naší organizace. Snažíme se oslovovat uchazeče o zaměstnání všemi cestami, které Správa železnic umí. Letos už jsme získali pět nových zaměstnanců. Je to ale stále málo. Osobně se chci zaměřit na úzkou spolupráci se školami, tam ještě nějaký potenciál je.