V srpnu loňského roku se konaly v jedné z restaurací v Lysé nad Labem pivní slavnosti. Po náročné společné směně u pražské jednotky drážních hasičů se tady náhodně potkali i oba Jirkové. „Po žertovném úvodu typu to jsme se dlouho neviděli a pár pivech se u vedlejšího stolu ozval hlasitý ruch. Když jsme se otočili, uviděli jsme bezvládné tělo starší ženy. V tu chvíli, jako bychom se snad domluvili, jsme začali reagovat na všemi nečekanou situaci,“ popisuje dění v restauraci Jiří Zíma. Žena měla nehmatatelný puls, bylo nutné zahájit neodkladnou resuscitaci. Ta byla úspěšná a ve stabilizované poloze žena vyčkala na příjezd zdravotníků. „V práci se potkáváme s mnoha případy osob, které byly sraženy vlakem. Tyto nehody končívají přinejmenším těžkými zraněními. O to větší radost jsme měli z toho, že tentokrát vše dopadlo na jedničku,“ pokračuje dnes už nymburský hasič. Jak dodává, díky své profesi a pravidelným školením byli oba perfektně připravení a dokázali zachránit život. Zkrátka: těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Co se týká jejich profesionální dráhy, konkrétně Jiří Zima měl k tomu, aby se stal hasičem, rodinné předpoklady. Řada jeho příbuzných se této činnosti věnovala, on sám také, ale dlouho ji bral pouze jako koníček. Postupem času se ale z volnočasové aktivity stalo povolání. Dnes jsou to již tři roky, kdy nastoupil k HZS Správy železnic.

Začal u pražské jednotky, pak se přesunul do té nymburské. Shoda jména s jejím velitelem není vůbec náhodná, jedná se o otce a syna. Jiří Štýbr chtěl být hasičem už odmalička. Jelikož je ze železničářské rodiny, byli drážní hasiči jasnou volbou. U pražské jednotky začínal jako hasič-strojník, následoval postup na pozici velitele družstva a v současné době je velitelem směny. „Každý zásah je jiný, stejně jako jeho řešení. To se mi právě nejvíce na mé práci líbí – rychlé řešení krizových situací, improvizace a pomoc ostatním. Právě pomáhání lidem je to, co mě nejvíce osobně naplňuje a má smysl,“ říká.