Aby se snížily nároky na prostor pro reléovou ústřednu, hledala se možnost jejich náhrady zástrčkovými malorozměrovými relé, která byla podstatně menší, ale měla také těžkou kotvu. Nastoupila druhá generace reléových zabezpečovacích zařízení (RZZ). Nejdříve pracovníci SUDOPu představili s těmito relé systém TR 26, který byl vyprojektován pro stanici Citice. Dalším působištěm nového reléového zařízení byla stanice Kostomlaty u Nymburka. Tento vzor doznal velkého rozšíření v síti ČSD a byl dodáván a montován jak v panelovém, tak blokovém provedení po celá 60. léta 20. století. Konkrétně se objevil například ve stanicích Dětmarovice, Karviná hl. n., Kutná Hora hl. n., Beroun, Oldřichov u Duchcova, Havlíčkův Brod, Praha-Vršovice, Žilina a v řadě dalších. Začátkem sedmdesátých let 20. století byla dokončena typizace zabezpečovacího zařízení československé výroby a pro stanice bylo používáno RZZ typu AŽD 71, které se v provozu velmi osvědčilo a od poloviny sedmdesátých let bylo aktivováno v mnoha železničních stanicích. Zpočátku byly jednotlivé výhybky a výkolejky v zamýšlené jízdní cestě individuálně přestavovány do požadované polohy (tj. každá samostatně) a až následně bylo možné jízdní cestu uzavřít a tím rozsvítit povolující znaky na návěstidle a předvěsti. Tento typ RZZ byl označován jako individuální systém. Poslední reléové zařízení AŽD 71 bylo aktivováno 21. října 1996 ve stanici Uhersko.
 

Cestový systém stavění dopravní cesty

Pro zjednodušení obsluhy a zrychlení stavění vlakové a posunové cesty byl vyvinut cestový systém RZZ, u kterého se výhybky a výkolejky přestavují automaticky podle navolené jízdní cesty, prostřednictvím počátečního a koncového tlačítka v kolejovém reliéfu, případně ještě ovládáním variantního tlačítka při složitější vlakové cestě. Vzhledem k tomu, že u velkých stanic by bylo ovládání tlačítkovou volbou nejen nepřehledné, ale i složité a ovládací pult by byl příliš velký, bylo nutné najít jiný způsob ovládání. Proto bylo zvoleno řešení s číslicovou volbou, která se prováděla několika tlačítky na stole výpravčího. Stisk tlačítek v kolejové desce byl nahrazen volbou třímístného číselného kódu. Číslicová volba byla poprvé použita v České Třebové, následně například ve stanicích Praha-Holešovice, Ostrava hl. n. a dalších. První studie optimálního nasazování zabezpečovací techniky, zpracovaná koncem 70. let, ukázala, že největší problém na síti ČSD představují malé stanice, kde investičními nároky nevyhovuje zařízení AŽD 71. Proto byl Státnímu ústavu dopravního projektování (SUDOP) zadán úkol vyvinout nové typové elektrické stavědlo. Výsledkem bylo zařízení nazvané TEST (Typové Elektrické STavědlo), které mělo několik variant – A, B a C. Nejrozšířenější byla TEST-B vhodná pro menší stanice na vedlejších tratích; celkově jich bylo vyprojektováno a namontováno kolem stovky. Všechny varianty byly nasazovány do začátku devadesátých let a zařízení bylo ještě jednou typizováno jako TEST 90. Jeho nevýhodou byla ale skutečnost, že neumožňovalo zapojení do dálkového ovládání.