Jak byste zhodnotil letošní rok? Jaké byly jeho klíčové události?
Celkově za Správu železnic považuji rok 2023 za velice úspěšný. Nejvíce rezonovalo dokončení rozsáhlé modernizace dvou úseků železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic či kompletní rekonstrukce trati mezi Blanskem a Brnem. Vyzdvihl bych i velice složitou výlukovou činnost, která měla velký vliv na osobní i nákladní dopravu v podobě rekonstrukce úseků Poříčany – Velim a Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí. Významným počinem jsou také rekonstrukce památkových objektů, momentálně dokončujeme nádražní budovy v Plzni a v Českých Budějovicích. Před pár dny pak skončila oprava historických sálů ve Fantově budově v Praze, to je obrovská rarita, která, troufnu si říct, nebude jen chloubou Správy železnic, ale celé České republiky. Rok 2023 tedy hodnotím pozitivně, hodně akcí také začalo a přecházejí do roku letošního.

Co nás tedy čeká v roce 2024?
Podle rozhodnutí správní rady jsme měli připravit, vysoutěžit a zahájit celkem 38 modernizací, dnes máme téměř hotovo, chybí ještě čtyři stavby. Čeká nás další obrovská práce v podobě již započatých staveb, mám tím na mysli rameno Praha – Kladno, jednou z největších staveb je ta mezi Bubny a Výstavištěm. Čeká nás něco, na co se velmi těším, a určitě nejen já – definitivní dokončení modernizace pardubického hlavního nádraží. Když pominu konkrétní místa a traťové úseky, slibuji si, že letos bude další posun v přípravách vysokorychlostních tratí, kde se blížíme k dalším milníkům, jako jsou procesy EIA a výkupy pozemků. Čeká nás řada dalších dílčích věcí. Letos nepředpokládám tak výraznou zátěž pro vlaky osobní i nákladní dopravy, jako tomu bylo v právě skončeném roce. Troufnu si říct, že nebudeme mít tolik problémů se zpožděními a neplněním jízdních řádů.

Letos proběhlo v naší organizaci několik významných organizačních změn. Co se v tomto směru chystá na letošní rok?
Nejvýznamnější loňskou změnou byl vznik vlastní telematiky, druhou, která se tvořila na přelomu podzimu a zimy, byl vznik samostatné organizační jednotky pro oblast facility. V roce 2024 nepředpokládám takto velké změny. Myslím si, že je vždy co měnit, ale ne za každou cenu. Čili nemám momentálně důvod něco posilovat nebo měnit. V tomto roce potřebujeme především větší stabilitu.

V minulých letech jsme byli hodně kritizováni za souběhy výluk. Daří se už výluky plánovat tak, aby se minimalizoval dopad na provoz?
Ono se to hodně srovnává s rokem 2022. Už při plánování náročných výluk bylo velkým tématem, jak vše bude v reálu fungovat. Uznávám, že zavřít velmi vytížený úsek mezi Blanskem, Adamovem a Brnem a poslat veškerou dopravu na havlíčkobrodskou trať, realizovat rekonstrukci poměrně dlouhého úseku Velim – Poříčany a dále mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí, kde nemáme objízdnou trasu, do toho ještě stavby na Přerovsku, byla hodně velká zátěž. Na druhou stranu měly tyto rozsáhlé výluky i řadu přínosů – modernizace proběhla najednou, uzavření části trati umožnilo zkrácení doby potřebné na stavební práce a bylo to i levnější. Dostal jsem za úkol, abychom se ještě více snažili minimalizovat dopad výluk na provoz. Myslím si, že v tomto směru se udělalo hodně a je snadno doložitelné, jak jsme loni radikálně zlepšili plnění jízdního řádu z viny Správy železnic, ne každé zpoždění jde totiž za námi. V dálkové dopravě jsme prolomili hranici zlepšení o 40 procent. A to je rozhodně v pravidelném provozu poznat.

Rok 2024 bude ve znamení rekonstrukce velkých nádraží, opravovat se bude Masarykovo nádraží, dále Smíchov a Brno-Královo Pole. Co děláme pro to, aby dopad stavebních prací na cestující byl minimální?
Dopad na provoz vlaků a pohyb cestujících se řeší už v rámci projektové dokumentace a harmonogramu prací. Pokud jde o Masarykovo nádraží, zkusil jsem otevřít téma, že by se zde na čas úplně zastavil provoz. Vyvolalo to velké emoce, ale kdyby se nádraží zavřelo, bylo by to levnější, rychlejší a méně problémové, než když se vše bude dělat za provozu. Na druhou stranu uznávám, že je to hodně vytížená přestupní stanice vázaná na metro i na celou lokalitu. Dopad na dopravu to tedy samozřejmě mít bude. Pokud jde o Smíchov, je to podobné, ale tam je větší prostor nejen územně, ale i technologicky. I zde dojde ke změně, kdy cestující budou muset někdy vlaky opustit a využít MHD. Teď se hodně bavíme o tom, jak posílit informovanost vůči cestujícím i dopravcům. Věřím, že si na omezení zvyknou a za dva roky ocení, do jak komfortních prostor vstoupí a jaké nové služby budou moct využívat.

Vidíte ještě nějaké mezery v informovanosti nejen o mimořádnostech v provozu?
Za sebe cítím možnost zlepšení komunikace s dopravci. Nedávno jsme s nimi měli setkání a vyzvali jsme je, aby nám řekli, co se ještě v této oblasti může zlepšit. Vázali jsme to na sněhovou kalamitu, která postihla velkou část území na začátku prosince. Čekáme na jejich podněty.

Co byste popřál našim zaměstnancům do nového roku?
Chtěl bych využít této příležitosti k poněkud netradičnímu přání. Rád bych zde zmínil něco, co mě velmi zasáhlo. Téměř ke konci roku došlo k velice tragické události, při které zemřeli dva naši zaměstnanci a dva jsou těžce zranění. Železnice je bezpečná, ale může být i nebezpečná. Znovu se ukázalo, že je nutné se na železnici a v její blízkosti chovat maximálně obezřetně. Přeji všem našim zaměstnancům a jejich blízkým pevné zdraví a ať na sebe dávají pozor.