Provoz
Budoucnost patří dálkovému ovládání nádražních budov

První čistě bezobslužné vlakové nádraží, které je zabezpečené na dálku, testujeme od listopadu loňského roku ve spolupráci s bezpečnostní agenturou SECURITAS ČR. Automaticky se zde zamyká a odemyká nádražní budova, vnitřní prostory budovy jsou vybaveny monitorovacím kamerovým systémem napojeným na vzdálený pult ostrahy Securitas Operations Center (SOC).
Samotnému zahájení pilotního provozu předcházely zhruba dva roky příprav. „Nápad spustit projekt automatického zamykání nádražních budov přišel v roce 2020. Na dálku se v tu dobu ovládaly některé budovy ve správě OŘ Olomouc a pět stanic mezi Brnem a Břeclaví spravovaných OŘ Brno. Mělo to své nedostatky, například v případě signalizace nezamčených dveří tam musel někdo fyzicky přijet, neměli jsme ale s nikým dohodu. Spojili jsme se tedy se společností SECURITAS ČR s cílem najít vhodné řešení,“ popisuje počátky spolupráce vedoucí oddělení prevence hybridních hrozeb odboru bezpečnosti a krizového řízení Filip Knobloch. Pro pilotní projekt této spolupráce se nakonec vybralo nádraží ve Stráži nad Ohří. „Potřebovali jsme budovu s menším pohybem cestujících, a především jednoduchou, přehlednou čekárnou,“ pokračuje.
Jak to vlastně funguje?
Vybrané řešení funguje tak, že se se budova automaticky zamkne určitou dobu po příjezdu posledního vlakového spoje a odemyká s dostatečným časovým předstihem před příjezdem prvního ranního vlaku. Časový zámek však neznamená, že by opozdilci museli na nádraží nedobrovolně nocovat. „Pokud se některý cestující zdrží v nádražní budově, operátor ho prostřednictvím reproduktoru vyzve, aby opustil střežený prostor. I po sepnutí zámku je možné dostat se ven díky panikové klice, která umožní otevřít dveře zevnitř, z venku ale nikoli,“ vysvětluje Filip Knobloch. Operátor vidí, se se v čekárně děje, v případě potřeby povolá mobilní jednotku, která zjedná pořádek. Budova nádraží se tedy od uzamčení do otevření nepřetržitě monitoruje, aniž by byla nutná fyzická přítomnost ostrahy.
Připravují se další nádraží
Podle Filipa Knoblocha se momentálně jedná o zavedení do dalších stanic v rámci OŘ Plzeň a OŘ Brno, obsahovat ho budou i dvě nové budovy, které se momentálně staví v Aši a Chodově. V listopadu by měla být vysoutěžená nová zakázka na ostrahu, která by v případě potíží zajistila dohled v uvedených stanicích. Samotný dohled bude zajišťovat pracoviště našeho bezpečnostního dispečinku v Praze na Florenci. „Operátoři budou reagovat v případě varování. Mají možnost podívat se na kameru a zjistit, co se děje, a následně využít vzdálený reproduktor, případně kontaktovat partnerskou bezpečnostní službu,“ popisuje budoucnost Filip Knobloch. Systém lze využít také v případě, že dojde k nějaké události i v době otevření čekárny, například ke zranění osoby či krádeži zavazadla. Podle zákona a interního předpisu se totiž nahrávky z kamer archivují sedm dní.