Jak již bylo uvedeno dříve, komerční jednotky musí ideálně navazovat na hlavní toky cestujících. Jakékoliv oddálení provozoven výrazně snižuje tzv. konverzní poměr (počet návštěvníků prodejny/počet osob míjejících prodejnu v daném čase). Cestující si většinou pro danou službu „nedojde“, což negativně ovlivňuje celkový obrat dané provozovny a tím i chuť nájemce hradit vyšší nájem. To platí nejen pro vlastní pohyb osob výpravní budovou, ale i v jejím okolí. Navazující podchody musí být vedeny co nejblíže k budově, ideálně zaústěny přímo do haly. Z tohoto důvodu je nutné v rámci připravovaných řešení provázat modernizaci nástupišť s řešením budovy. Jedná se o jeden funkční celek, který nelze v budoucím řešení oddělit, i když realizace obou částí může být plánována v různých obdobích. V rámci zohlednění toků má vždy preferenci přístup k nástupištím průchodem nádražní halou. Jedinou výjimkou jsou přestupní stanice na jiný typ dopravy, kde je nutné pro cestující respektovat krátkou trasu přestupu.

Nádražní hala jako centrum dění
Výpravní budova, zvláště u významnějších lokalit nebo železničních uzlů, přebírá vedle nástupního a výstupního bodu mnoho dalších funkcí. Typickým příkladem je nádraží jako místo setkání nebo naplnění obchodních potřeb různého rozsahu. Svoji klíčovou roli hraje nádražní hala, která propojuje jednotlivé funkce a je centrem dění. Proto je při přípravě projektů nutné dbát na příjemnou atmosféru tohoto prostoru, ideálně v kombinaci s denním světlem nebo doplněním zeleně. Vytvoření pocitu pohody při cestování vlakem začíná právě zde. Současné projekty v zahraničí řeší haly víceúrovňovým uspořádáním, které umožňuje maximalizovat komerční plochy při zachování celkové přehlednosti prostoru. Atraktivním prvkem je i možný volný průhled na pohybující se vlakové soupravy. Zvláštní postavení má první nástupiště. Přesah služeb právě sem láká k jejich využití. Krátké posezení s občerstvením a s kulisou moderních, designově vyladěných vlaků má svoji nezastupitelnou atmosféru. 

Začíná to u samotného vstupu
Prvkem, který silně formuje zážitek cestujících, je již vstup do nádražní budovy. Z dálky viditelné a dobře dostupné dveře zlepšují orientaci příchozích. Automatické ovládání pak ulehčuje vstup, zejména pro cestující se zavazadly. Jakékoli schody naopak pohyb výrazně komplikují. To lze v určitých situacích eliminovat například vhodným a akceptovatelným sklonem okolních pochozích ploch. Vhodným doplňkem, navíc typickým pro nádražní budovy, jsou viditelné a dobře čitelné hodiny. A ve výčtu zajímavých detailů bychom mohli pokračovat. Z výše uvedených důvodů se při přípravě modernizačních projektů vyplatí provést tzv. prostorově-dispoziční studii, která určí základní funkční koncepci. Současně s tím je nutné zanalyzovat a určit dopravně-urbanistické řešení, které vhodným způsobem propojí vlakové nádraží s jiným typem dopravy a navazující strukturou města.

Jak je vidět, obchodní úspěšnost závisí nejen na zdatném nájemci, ale i celkovém řešení nádraží, a to včetně zohlednění mnoha významných detailů. Určitě všichni známe ten pocit, kdy nás po vstupu do prostoru osloví atmosféra, kterou si oblíbíme, a mnohdy ani nepátráme, proč tomu tak je. A právě takový pocit pohody bychom chtěli vytvářet v rámci dlouhodobého a finančně náročného procesu modernizace výpravních budov.