Ochrana životního prostředí v podmínkách
Správy železnic
Znečišťování životního prostředí je důsledkem cílevědomé nebo neuvážené civilizační činnosti člověka. Jedná se o každé vnášení cizorodých fyzikálních, chemických nebo biologických látek a činitelů, narušování přirozených biotopů a snižování biodiverzity, které vedou k destabilizaci ekosystémů. Mezi činnosti ohrožující životní prostředí bohužel patří i doprava, z nichž železnice je právem považována za prostředek trvale udržitelné mobility. I zde však zůstává řada environmentálních problémů souvisejících s otázkami životního prostředí.
Ochrana životního prostředí (dále ŽP) je jednou ze základních podmínek existence lidské společnosti; je to cílevědomá činnost, regulovaná mezinárodními úmluvami, dvou a vícestrannými mezistátními dohodami a právními úpravami jednotlivých států. Evropské společenství této problematice přisuzuje prvořadý význam a usměrňuje ochranu životního prostředí rozsáhlým systémem právních předpisů.
Mezi hlavní směry činnosti Správy železnic v oblasti ochrany životního prostředí patří zejména:
- plnění zákonných povinností v oblasti jednotlivých složek životního prostředí
- průběžné odstraňování minulých vlivů železnice na životní prostředí a snižování zátěže životního prostředí stávajícími zdroji znečistění (včetně např. řešení úniků nebezpečných látek do životního prostředí, staré hlukové zátěže)
- důraz na ochranu životního prostředí u připravovaných projektů v oblasti železniční infrastruktury
- Správa železnic věnuje všem složkám životního prostředí náležitou pozornost tak, aby při její činnosti nedocházelo k ohrožování nebo poškozování životního prostředí nebo veřejného zdraví. Jako konkrétní výstupy z naší činnosti lze uvést postupnou změnu topných médií u kotelen, jako zdrojů znečišťování ovzduší, omezování produkce odpadů s důrazem na zvětšování podílu recyklace a realizaci protihlukových opatření při modernizaci ŽDC.