Období před a po vstupu ČR do EU
Předvstupní období – ISPA
ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) – nástroj předvstupních strukturálních politik byl určen pro země kandidující na vstup do EU. V případě České republiky se ISPA využívala od roku 2000 do května 2004, tedy v období před vstupem naší země do EU.
Nástroj ISPA byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury nástroje byly záměrně podobné Fondu soudržnosti (FS), aby se kandidátské země připravily na práci s fondy EU a mohly nastavit interní implementační strukturu a postupy. Podobnost s FS zároveň umožnila plynulý přechod na využívání Fondu soudržnosti, se kterým se nástroj ISPA sloučil v den vstupu ČR do EU.
Nově vzniklá Správa železniční dopravní cesty, jako nástupnická organizace Českých drah, s.o., převzala od 1. ledna 2003 mimo jiné i odpovědnost za využívání fondů Evropské unie pro železniční infrastrukturu České republiky jako konečný příjemce a současně investor. Především šlo o převzetí řídicích a koordinačních funkcí při realizaci projektů spolufinancovaných z nástroje ISPA, a to konkrétně projektů Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí – Česká Třebová a Modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč.
Zajímavostí je, že z ISPA byly spolufinancovány i projekty na odstraňování škod způsobených povodněmi na železniční infrastruktuře v roce 2002, tzv. povodňové projekty. Veškeré zdroje, které bylo možné čerpat z evropských nástrojů pro železniční projekty, byly využity. Částka 4,2 miliardy korun vyčerpaná na české železniční projekty představovala celou disponibilní alokaci předvstupního nástroje ISPA na železniční projekty na léta 2000–2006.
Seznam projektů ISPA lze nalézt zde.
Období 2004–2006
Operační program Infrastruktura (OPI)
Vstupem České republiky do Evropské unie bylo umožněno České republice čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU.
Operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura) byl jedním z pěti operačních programů v České republice v programovém období 2004–2006, řídicím orgánem bylo jmenováno Ministerstvo životního prostředí.
OP Infrastruktura byl zaměřen na podporu projektů z oblasti dopravy a životního prostředí, které byly spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
ERDF byl určen ke zmenšení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje a životními úrovněmi regionů EU a ke snížení míry zaostávání nejvíce znevýhodněných oblastí. Řídicí orgán OP Infrastruktura v rámci Priority 1 – Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu, opatření 1.1 – Modernizace tratí celostátního významu schválil devět projektů, které Správa železnic předložila.
Celkový příspěvek EU, který Správa železnic obdržela v rámci OP Infrastruktura, činil více než 1 miliardu korun.
Seznam projektů OP Infrastruktura lze nalézt zde.
Fond soudržnosti 2004–2006
Dalším fondem, ze kterého mohla Česká republika v programovém období 2004–2006 čerpat, byl Fond soudržnosti (též označovaný jako Kohezní fond). Z hlediska objemu finančních prostředků určených České republice tvořil Fond soudržnosti přibližně 1/3 z celkové pomoci v letech 2004–2006.
Fond soudržnosti poskytuje příspěvky na projekty se zaměřením na dosažení cílů v oblasti životního prostředí a zlepšení stavu transevropských dopravních sítí. Měl také zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v těchto oblastech nutné.
V podmínkách Správy železnic pomoc z Fondu soudržnosti přímo navazovala na předvstupní pomoc EU pomocí předvstupního nástroje ISPA, neboť využívání ISPA bylo základním předpokladem pro následné úspěšné využití spolufinancování projektů z Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU.
Správa železnic předložila čtyři projekty, které byly schváleny pro financování z Fondu soudržnosti v programovém období 2004–2006.
Celkový příspěvek EU, který Správa železnic obdržela v rámci Fondu soudržnosti v letech 2004–2006, činil přibližně 6,5 miliardy korun.
Seznam projektů Fondu soudržnosti 2004–2006 lze nalézt zde.