Na uhlí ze severních Čech měla tehdy monopol Společnost státní dráhy (StEG), která je přepravovala z Ústí nad Labem do Prahy. Vzhledem ke svému postavení na trhu nastavila cenu dovozného tak vysoko, že v Praze a okolí bylo uhlí i ve srovnání s Vídní či Berlínem velmi drahé. Stát se proto rozhodl, že postaví konkurenční trať mezi Prahou a Duchcovem s odbočkou do Mostu, tedy přímo k uhelným dolům. Paradoxem je, že neoblíbená StEG vznikla privatizací Severní a Jihovýchodní státní dráhy, když bylo císařství v 50. letech 19. století na pokraji bankrotu. Stát na stavbu a provoz nové trati vyhlásil výběrové řízení. Koncesi nakonec získalo 25. června 1870 konsorcium zastoupené hrabětem Friedrichem Thun-Hohensteinem, hrabětem Rudolfem Chotkem, knížetem Mořicem Lobkovicem, knížetem Ferdinandem Kinským, hrabětem Jindřichem Jaroslavem Clam-Martinicem a dalšími podnikateli.

Úsek ze Smíchova, společného nádraží s Českou západní dráhou (BWB) a Buštěhradskou dráhou (BEB), do Slaného byl kvůli složitému terénu předán do provozu jako poslední až 11. května 1873. Stavbou se PDE finančně vyčerpala a krach na Vídeňské burze tři dny před dokončením dráhy její situaci nepomohl. Společnosti se ekonomicky nedařilo, v roce 1884 byla sloučena s Duchovsko-podmokelskou dráhou (DBE), přičemž provoz převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), a nakonec byla PDE v roce 1892 zestátněna.

Ve stanici Koleč se vybudovala vodárna pro napájení parních lokomotiv z důvodu táhlého stoupání do Dušníků (dnes Rudná u Prahy), kdy trať na dvou desítkách kilometrů vystoupá o 150 metrů. Dvoupatrová vodárna, stejná jako ve Zlonicích, měla v horním patře dvě nádrže o objemu po 30 m3, v přízemí pak kotelnu a strojovnu s parní pumpou, která čerpala vodu ze studny hluboké 13,9 m. Ta se nacházela přímo ve sklepě vodárny. V roce 1883 se přistavil byt pro pumpaře a v roce 1895 byla vodárna přestavěna a rozšířena, přičemž měla již čtyři nádrže o celkovém objemu 120 m3. Ve věži vysoké 16 m byla umístěna technologie na změkčení vody. Roku 1929 bylo zřízeno elektrické čerpadlo a parní pohon sloužil jen jako záloha. To ale již na trati poklesl provoz v důsledku zestátnění Ústecko-teplické dráhy (ATE) o šest let dříve a převedení vlaků s uhlím na dvoukolejné tratě přes Ústí nad Labem.

Konec provozu vodárny nastal až s koncem provozu parních lokomotiv v závěru 70. let minulého století. Unikátní vodárna se zachovala, byť v nedobrém stavu, do dnešních dnů. Na trati nastal velký pokles provozu v 90. letech, až byla stanice Koleč v roce 2006 změněna na zastávku. Dobu provozu nádraží si můžeme připomenout ve filmu s komisařem Maigretem Vražda v kupé první třídy, který se zde natáčel v roce 1991.