Můžete nejprve zhodnotit loňský rok z hlediska modernizace železniční infrastruktury? Jaké klíčové projekty se podařilo dokončit?
Loni jsme pokračovali v rekordním tempu realizace a přípravy investičních akcí. Pokud jde o již dokončené stavby, chtěl bych zmínit především železniční uzel v Pardubicích a trať do Stéblové s novým mostem přes Labe. Dokončili jsme také modernizaci části trati mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem, konkrétně se jedná o úsek Vlkov u Tišnova – Křižanov a rekonstrukci stanice Vlkov u Tišnova. Připomenout je nutné také dokončenou rekonstrukci Branického mostu a přidání druhé koleje na něj i do přilehlého úseku či uvedení do provozu zcela nového mostu u Červené nad Vltavou přes orlickou přehradu. Dokončujeme stavbu mezi Střelicemi a Zastávkou u Brna, hotová je rekonstrukce stanice Vsetín. Pokud jde o stavby v realizaci, téměř dokončena je modernizace úseku Kladno – Kladno-Ostrovec, staví se nová stanice Praha-Bubny a navazující trať do nové zastávky Praha-Výstaviště, běží přestavba Masarykova nádraží a stanice Praha-Smíchov, pokračuje modernizace úseku Přibyslav – Pohled.

Jaké jsou plány na letošní rok?
Letos budeme pokračovat v realizaci poměrně velkého počtu staveb, řada dalších se začne realizovat. Z připravovaných projektů bych chtěl zmínit především dvě akce na rameni Brno – Přerov, konkrétně čtvrtou mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a navazující pátou z Kojetína do Přerova. Zde už běží tendry na zhotovitele. Velmi rozsáhlá bude modernizace železničního uzlu Česká Třebová, kde se velmi brzy začne stavět, stejně jako na dvou stavbách na rameni Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice, běží tendr na zhotovitele rekonstrukce stanice Hradec Králové hl. n. A určitě chceme pokračovat v realizaci projektu železnice na letiště a do Kladna, připravuje se zahájení stavby mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Dokončeny budou optimalizace trati Karlštejn – Beroun a také Čelákovice – Mstětice.

Rozpočet určený na investice pro tento rok je opět rekordní. Máme finančně pokryté všechny plánované stavby?
Během letošního roku bychom měli mít k dispozici přes 34 miliard korun určených jak na samotnou realizaci, tak na projekty staveb, včetně přípravy výstavby vysokorychlostních tratí. Všechny plánované investice máme v podstatě pokryté. Rozbíháme rekordní počet staveb, klíčové z hlediska zajištění nezbytného objemu financí pro nás budou především následující roky.

Jmenoval jste poměrně hodně investičních akcí. Jaká je situace z hlediska dostupných kapacit stavebních firem? Je v tendrech z čeho vybírat?
Myslím si, že je zatím všechno v pořádku. U tendrů na zhotovitele žádné problémy nemáme, u většiny velkých staveb v tendrech zastropováváme ceny, zájemci se tedy nemohou dostat přes tuto hranici. Zatím to vychází velmi dobře. Kde trochu vidím problém, je nedostatek projektantů, a to zejména v technologických profesích. Týká se to například projektování zabezpečovacího či sdělovacího zařízení a je to dáno i tím, že ve velkém rozjíždíme instalace systému ETCS i na mimokoridorové a regionální tratě. Připravujeme i hodně projektů prosté nebo běžné elektrizace na modernizované infrastruktuře.

Hraje v tendrech stále největší roli nabízená cena, nebo půjdeme cestou, že se bude více přihlížet na nabízenou rychlost realizace projektu, jako tomu bylo například u opravy Branického mostu?
Určitě bychom chtěli jít cestou, kdy nebude rozhodovat pouze cena. Chceme využít možností, které nám dala novela stavebního zákona, některé procesy sloučit a přípravu i realizaci stavby tak urychlit. U některých akcí vypisovaných v tomto roce plánujeme nechat firmy pracovat v režimu Design & Build, kde by měly možnost vnést do celého procesu částečně nějakou vlastní invenci a tím vše urychlit a možná i zlevnit.

Zmínil jste novelu stavebního zákona. Jak se projevila na našich stavbách?
Řekl bych, že pozitivní je určitě vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu, který povoluje klíčové projekty dopravní infrastruktury. Podařilo se ho rychle rozjet, je velmi slušně obsazený i personálně, procesy fungují plynule. Trochu problém je s digitalizací stavebního řízení, ale i s tím si dokážeme poradit a věříme, že vše bude fungovat. Nezaznamenali jsme zatím žádný skluz, kdy by něco opravdu delší dobu stálo a nebyli jsme schopni dotáhnout do konce nějaké povolení.

Loni jsme udělali řadu důležitých kroků k využití PPP projektů na železnici. Co nám přinese spolupráce se soukromým partnerem?
Je to především snaha zajistit zejména u velkých projektů alternativní zdroje financování, protože státní rozpočet má své limity. Zdá se mi, že velmi dobrým projektem na vyzkoušení této spolupráce je část budoucího spojení centra Prahy s letištěm a Kladnem. Jedná se soubor čtyř staveb, které by se měly realizovat ve stejném čase. Dalšími projekty, které by se měly financovat tímto způsobem, jsou tři stavby mezi Brnem a Přerovem (modernizace trati na rychlost 200 km/h) a úseky budoucích vysokorychlostních tratí. Zatím máme schváleny tři úseky, a to VRT Moravská rána I a II a VRT Jižní Morava, kde jsme s přípravou jejich výstavby nejdále.

Poslední otázka: co byste popřál všem zaměstnancům a uživatelům železnice do nového roku?
Hlavně aby byli spokojeni se službami železnice a my bychom se měli postarat o to, aby byla infrastruktura v co možná nejlepší kondici. A taky bych chtěl poprosit všechny o shovívavost při výlukové činnosti. Zaměstnancům Správy železnice, především pak úseku modernizace a spolupracujícím firmám, které se podílejí na investicích, bych chtěl popřát, ať máme dost síly, energie a odvahy k přípravě a realizaci takto velkého počtu staveb na železnici. A samozřejmě hlavně pevné zdraví a pohodu v osobním životě.