Od 1. dubna se spojily odbory řízení provozu a plánování a koordinace výluk. Co to přináší za výhody?
Předně bych řekl, že je to spíše návrat k tomu, co tady bylo dříve. Koordinace výluk velmi úzce souvisí s operativním řízením provozu. Předtím, než sestavíme plán a každou jednotlivou výluku povolíme, musíme prověřit, jaký dopad bude mít na provoz. Naším společným cílem tak vlastně je sestavit plán výluk, který umožní železniční síť udržovat a modernizovat, a přitom bude mít minimální dopad na plnění jízdního řádu. Kromě toho se náš odbor mimo jiné zabývá i analýzou jízdního řádu, sankčním systémem nebo problematikou stanovení ceny za užití dráhy. Propojení těchto činností bylo z mého pohledu spíše logický krok.  

Chystáte nějaké novinky nejen v koordinaci výluk?
Pokud jde o systém koordinace výluk, domnívám se, že zde je nastavený a plně funkční. Musíme řešit zejména vnější vlivy, které jako organizace dokážeme ovlivnit velmi omezeně. Základním problémem je, že období, pro které se sestavuje plán výluk a finanční plán, není totožné. Výluky jsou plánovány na tři roky dopředu, kdežto rozpočet jen na jeden rok, a to v době, kdy by jednotlivé odborné správy měly objednávat materiál potřebný pro jarní měsíce. Způsob financování je však bohužel zcela mimo rámec Správy železnic. Za naši Achillovu patu považuji komunikaci. Ačkoli už dnes aktualizujeme a zveřejňujeme plán výluk na čtyři měsíce předem, chybí nám nástroj, s jehož pomocí bychom mohli transparentně a srozumitelně předávat tyto informace široké veřejnosti. Řešíme ale i rozvoj centrálního systému výluk (CSV) nebo změnu k přístupu při odebírání opakovaně nevyužité kapacity, která následně chybí při sestavě výlukových jízdních řádů. Osobně bych byl rád, kdyby se rozvoj CSV ubíral směrem, který by umožnil zadání požadavků o výluku včetně prezentace vyloučeného místa a de facto i rozkazu o výluce v grafické podobě. Chceme optimalizovat rozložení výluk tak, aby se udělalo maximum práce a minimálně omezil provoz.    

Jak konkrétně hodláte posílit informování veřejnosti o výlukách?
Naším cílem je dostat plánované výluky s významnými omezeními provozu do interaktivní mapy Správy železnic. Na portále provozování dráhy zveřejňujeme všechny plány výluk. Forma, jakou to děláme, však není vhodná. Do budoucna by mělo být možné, aby si každý uživatel mohl v interaktivní mapě navolit nějaké časové okno a zjistit, zda na své trase bude nějaká větší výluka se zásadnějším vlivem na provoz. To znamená, že tam třeba bude přerušený provoz nebo tam bude platit výlukový jízdní řád. Kolegové ze SŽT rovněž připravují mobilní aplikaci, která by mohla informovat o všech výlukách a mimořádnostech. Pokud si tam uživatel zadá určitou trať a konkrétní období, měly by mu automaticky chodit všechny notifikace, které se takto nastavených parametrů budou týkat.

Začala nová stavební sezóna, jaké největší výluky letos proběhnou na síti Správy železnic?
Jedná se například o dokončení modernizace úseku Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí.  Dále probíhá přestavba stanice Pardubice hlavní nádraží, tam se plánuje dokončení stavebních prací letos v prosinci. Aktuálně běží rekonstrukce Lovosic a Vsetína a práce v úseku Lanžhot – Kúty. Zde registrujeme problémy s dodržováním plánu na slovenské straně a hrozí, že stavba nebude dokončena v termínu. Z dalších velkých akcí bych zmínil rekonstrukci stanice Bohosudov a návazných úseků, dále modernizaci mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovcem. Rozběhla se rekonstrukce stanice Praha-Bubny a běží stavba Mstětice – Praha-Vysočany. To všechno jsou akce, které budou mít letos významnější dopad do provozu. Z hlediska nákladní dopravy bude zásadní zastavení provozu na Branickém mostu, plánované od října přibližně do dubna příštího roku. I nadále budou pro nákladní dopravu platit výrazná omezení v úseku Děčín – Bad Schandau, a to z důvodu modernizačních prací na německé straně.

Loni jsme si vyzkoušeli nickolejný provoz mezi Brnem a Blanskem pro realizaci více staveb. Počítáte s podobným zastavením dopravy i pro některé další výluky?
Ano. V příštím roce počítáme se zastavením provozu v úseku Vlkov u Tišnova – Křižanov. Vzhledem k tomu, že se v rámci stavby posouvají, respektive překrývají osy kolejí, realizace bez zastavení provozu není možná. Zmíněné opatření plánujeme na sedm měsíců, konkrétně od 1. března do 30. září 2024, navíc ho využijeme při souběžně konané rekonstrukci stanice Brno-Královo Pole. Další zastavení provozu na této trati se plánuje v roce 2026, kdy bude nutné vyměnit nýtovaný most v Tišnově a rekonstruovat stanici Tišnov. Z hlediska stavebního řízení nebylo možno tyto stavby realizovat v souběhu. Obecně lze k úplným zastavením provozu říct, že kromě zkrácení doby realizace a snížení celkových nákladů je hlavním přínosem zvýšení bezpečnosti a eliminace mimořádných událostí, které za provozu nelze zcela vyloučit.