Pražské letiště odbaví ročně přes 12 milionů lidí. Polovina z nich jede svým autem, pětina využije taxislužbu a další pětina autobus. A právě tato poslední pětina vyvolává horečné úvahy, jaký bude další vývoj.

Každoročně narůstají počty cestujících a lze předpokládat, že v dlouhodobém horizontu současná autobusová doprava již nebude dostačovat, soudí například mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Dvě třetiny lidí, kteří z letiště do centra jedou hromadnou dopravou, volí linku 119 – jezdí každých pět minut, její kapacita ale často nestačí. To připouští i vedoucí projektování dopravy společnosti ROPID Martin Fafejta. Podle něho autobusy zvláště v červenci a srpnu nedokážou pobrat všechny pasažéry, kteří často cestují s objemnými zavazadly.

A vítězem se stává železnice

Praha uvažovala o dvou možnostech, jak vyřešit přímé spojení na letiště – prodloužením metra A nebo rychlodráhou z centra města. Nakonec vyhrála železnice. Správu železniční dopravní cesty tak čeká fáze zpřesňování všech dosavadních podkladů, geologických posudků a cenových odhadů a kalkulací.

Zatím se uvažuje o tom, že vlaky zajedou u dejvického nádraží do tunelu a zpět nad zem se dostanou na Veleslavíně. Pokud ovšem „tunelová varianta“ projde. Samotné tunely by totiž stavbu zdražily asi o 3 miliardy korun.

Ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) tak musí nejdříve o této variantě přesvědčit Evropskou komisi. Ta však již dříve vyzvala ke zlevnění dopravy.

„Když se nám to nepodaří, tak budeme možná muset najít nějaké vlastní zdroje,“ naznačil Ťok. Jeho ministerstvo zatím odhaduje, že první cestující by se mohli svézt alespoň na Veleslavín v roce 2023.