V letech 2028 až 2029 bude dokončen poslední úsek mezi nádražím Praha-Bubny a Veleslavínem. Rekonstrukce celé trati by měla stát podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) téměř 40 miliard korun.

„Jsem rád, že na několika úsecích už se blížíme k územnímu rozhodnutí, což je u liniových staveb jeden z nejdůležitějších milníků. Letošní rok bude z hlediska povolovacích procesů klíčový a já věřím, že se nám podaří najít rozumné kompromisy mezi veřejným zájmem a zájmy majitelů dotčených pozemků,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.

Správa železnic rozdělila celou trať do sedmi částí, které se budou stavět samostatně. V současnosti se už pracuje na Negrelliho viaduktu v Praze.

Celý projekt počítá se zdvojkolejněním stávající trati a po jejím celkovém dokončení s elektrifikací. Do té doby soupravy potáhnou dieselové lokomotivy. Středočeský kraj už avizoval, že postupně zakoupí moderní a pohodlné soupravy.

Modernizací bude možné zvýšit kapacitu spojů, jež je nyní na maximu. Navíc se počítá s tím, že poptávka po dopravě v této lokalitě silně poroste.

Ve špičce zde po dokončení modernizace dráhy vypraví až šest párů osobních a spěšných vlaků za hodinu. Mimo Prahu dosáhne rychlost souprav místy 160 kilometrů za hodinu.

Rychlodráhu plánovali už nacisté i komunisté

Vzrostla tak šance na dokončení plánů, s jejichž myšlenkou se podle předsedy spolku Halda Kladno Romana Hájka pracovalo už v protektorátní době.

„Jako o jedné z priorit krajského národního výboru se pak o zdvojkolejnění a modernějším železničním spojení Kladna s Prahou mluvilo v souvislosti s výstavbou sídliště v Rozdělově v roce 1953,“ poznamenal na sociálních sítích Hájek.

Modernizace tratě mezi Kladnem a Prahou výrazně zasáhne do života většiny Kladeňanů. Třeba dopravními změnami, které největší středočeské město čekají.

S těmi největšími novinkami ve čtvrtek večer seznámili účastníky veřejného setkání v Kladně projektant Metroprojektu Praha Jan Nosek a Pavel Pajdar, náměstek ředitele SŽDC Stavební správy západ.

Mezi nejdůležitější změny podle nich patří kompletní rekonstrukce nástupišť hlavního kladenského vlakového nádraží, kde také vzniknou záchytná parkoviště P+R.

„Velká změna dopravního systému se týká nyní už nevyhovujícího přejezdu s frekventovanou ulicí Petra Bezruče směrem na Velkou Dobrou. Bude zrušen. Místo něj povede pod tratí podjezd s napojením do křižovatky ulic Jateční a Železničářů, kde bude kruhový objezd,“ informoval Jan Nosek.

Vznikne také zcela nové nádraží Kladno-město. Modernizovaná trať bude zakončena na Ostrovci. Zde se naopak uvažuje o demolici stávající nádražní budovy.

V Praze protestují. Čeká to také Kladno?

Protože jde o velmi složitou stavbu, připomínek už dnes existuje celá řada. Ze strany kladenského magistrátu, ale i jeho obyvatel. Kromě samotné dráhy je totiž nutné dořešit řadu dalších souvisejících staveb, tedy silnice, chodníky, cyklostezky, parkoviště a další.

Město například požaduje přímé napojení spojů z Kladna na letiště, nikoli řešení s nutným přestupem. Dále vybudování co největšího mimoúrovňového křížení trati, úpravy plánů stanice Kladno-město, modernější protihlukové stěny či stavbu 27 kilometrů dlouhé drážní cyklotrasy z Kladna do Prahy, která by trať kopírovala.

Kladeňany pak zajímá například odhlučnění jejich domů, stejně jako proč plány končí na Ostrovci a moderní trať nevede až do čtvrti Švermov, kde žije několik tisíc obyvatel. Veřejné projednání záměru se v souvislosti s územním rozhodnutím uskuteční na kladenské radnici 6. března.

Start modernizace trati nyní komplikují obyvatelé pražské Ořechovky, pod jejichž domy SŽDC a pražský magistrát plánují vybudovat podzemní úsek železnice.

Sepsali protestní petici a vytvořili iniciativu s názvem Nechceme tunel pod Ořechovkou! Podobné protesty by mohly vzniknout i v Kladně, zejména u vlastníků rodinných domů, kolem kterých trať povede.