Doprovodná informace k žádosti čj. 148208/2021-SŽDC-GŘ-O25

Žádost byla částečně odmítnuta.

Poskytnuté informace:
K otázce 1) povinný subjekt předkládá, že smlouvy uzavírané státní organizací Správa železnic jsou v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), zveřejňovány v rámci příslušného registru. Jednotlivé smlouvy na právní služby pak lze v rámci uvedeného registru – dostupného zde: https://smlouvy.gov.cz, dohledat. Správa železnic, státní organizace, současně, v souladu s jí zastávanou politikou, zveřejňuje seznam a to pravidelně, poradců a poradních orgánů, jejichž služeb využívá, když součástí tohoto seznamu jsou, mimo jiné, i advokátní kanceláře, jejichž služeb bylo a je povinným subjektem využíváno. Uvedený seznam je dostupný zde: https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/50183531/1.7.2020+-+31.12.2020.pdf/4dc4b6cc-7bfc-4ead-8051-561df9e7f947. S ohledem na v rámci odkazů uvedené k otázce 1 sdělujeme číslovku 13.
K otázce 2) sdělujeme, že právní úprava nestanoví povinnému povinnost vydat rozhodnutí o tom, že státní organizace smí, či nikoli užívat externí právní poradenství. Tato problematika obecně není právními předpisy řešena, mimo obecného požadavku na hospodárnost aplikovaných postupů povinného. Dle judikatury současně není ani rozhodnutími soudů vyloučeno právo státní organizace, nadané právní subjektivitou, aby své zájmy hájila cestou externího právního poradenství. Nevyžaduje-li dle právních předpisů specifický postup povinného zvláštní rozhodnutí, nemusí být takové rozhodnutí vydáno. V rámci povinného tak neevidujeme informaci, a to v jakékoli formě, když pokud by byť v jakékoli formě informace existovala, byla by poskytnuta bez ohledu na formu jejího zaznamenání, o tom, že by bylo obecné a paušální rozhodnutí, či jakýkoli jiný akt, postup, závěr, stanovisko, či cokoli, co by bylo jako informace poskytnutelné, že lze, případně že nelze, užívat externí právní služby. O tom, zda v konkrétním případě bude, či nebude využito externích právních služeb, rozhoduje zpravidla generální ředitel a to v rámci procesu, ve kterém je současně řešeno který subjekt externí právní poradenství poskytne – rozhodnutí tak není vydáno paušálně, leč každá věc, u níž je externí právní poradenství zvažováno, je posuzována konkrétně a samostatně a je vydáno rozhodnutí ad hoc – toto rozhodnutí je pak vtěleno do odsouhlasení konkrétní smlouvy na právní zastoupení. U relativně malých zakázek, s hodnotou do 200 tisíc Kč, je toto rozhodnutí oprávněn učinit vedoucí právního útvaru generálního ředitelství. Při hlubším posouzení věci na základě postoupení věci zpět odvolacím orgánem povinný dospěl k závěru, že odmítnutím sdělení informace s ohledem na její neexistenci reálně odpověděl pouze na díl dotazu žadatele, když pominul, že odsouhlasující osoba je uvedena na každé uzavřené smlouvě na právní zastoupení, když uzavření každé konkrétní smlouvy současně může plnit roli aktu odsouhlasení využití externích právních služeb v tom kterém konkrétním případě. V rámci povinného tak nebylo vydáno rozhodnutí o využití externích právních služeb paušálně, lež jednotlivé dílčí případy jsou posuzovány zvlášť, kdy s konečnou platností o tom, zda bude externích právních služeb v každém jednotlivém případě využito, učiní podepisující smlouvy na poskytování právních služeb, zpravidla a ve většině, generální ředitel povinného.
K otázce 3) uvádíme, s odkazem na údaje dostupné zde https://smlouvy.gov.cz, ve vazbě na dotaz na počet uzavřených smluv číslovku 8, přičemž z těchto smluv je i čerpáno a počet se tak shoduje.
K otázce 4) uvádíme následující přehled:
2017	2018	2019	2020	1–5/2021
19 179 506 Kč	20 766 546 Kč	22 151 938 Kč	24 027 233 Kč	6 071 625 Kč

K otázce 5 a) uvádíme částku 8 149 239 Kč, k otázce 5 b) částku 5 463 281 Kč a k otázce 5 c) uvádíme částku 4 855 625 Kč.

K otázce 8) uvádíme, že v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 77/2002 Sb., státní organizace Správa železnic hospodaří ve dvou vnitropodnikových okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu hospodaření s ostatním majetkem; finanční prostředky z činností dotovaných státem nelze převádět mezi okruhy. Naznačená zákonná povinnost dopadá též do oblasti fakturace právních služeb. Na rozdíl od oblasti veřejných zakázek a souvisejících procesů, proplacení faktur zajišťují ekonomické útvary organizace centralizovaně. Provedení plateb realizuje zpravidla odbor finanční, případně centrum sdílených služeb, což jsou organizační složky ekonomického úseku povinného a platby provádí z rozpočtu povinného, když jiným rozpočtem povinný nedisponuje. Pouze pro účely evidence, kontroly a přičitatelnosti jsou náklady evidovány k organizační složce, která poptávala čerpání externí právní služby – tato však náklady nehradí s ohledem na centralizované provádění úhrad. Poptávající organizační složkou je pak konkrétní útvar, který k zajištění činnosti externí právní službu potřebuje, tento není určen konkrétně, či jinak stanoven, leč stane se jím útvar, či složka, dle aktuálních potřeb.
K otázce 9) předkládáme, že Správa železnic, státní organizace, nemá zákonem uloženou povinnost definovat konkrétní osobu, která bude kontrolovat přijatá plnění obecně; nemá-li tuto povinnost obecně, nemá ji ani speciálně ve vazbě na přijímané právní služby a ani ve vazbě na vyúčtování právních služeb advokátních kanceláří. Správa železnic nemá stanovenou konkrétní osobu, či osoby, které by v rámci pracovní náplně měly stanoveno, že zajišťují kontrolu vyúčtovaní právních služeb advokátních kanceláří. Žadatel se v rámci bodu 9) žádostí neptá na jméno a příjmení kontrolující osoby a i pokud by tak činil, nepochybně by nebylo možno mu identifikační údaje takové osoby, řadového zaměstnance státní organizace, sdělit a to s ohledem na ustanovení chránící osobnost a soukromí fyzické osoby, když limitem pro postup povinného je ustanovení § 8a InfZ. Nad to, jak bylo uvedeno výše, taková osoba ani nebyla stanovena a nelze tak její jméno sdělit, pokud by bylo předmětem žádosti. S ohledem na uvedené povinný žadateli k dotazu sdělil a definoval klíč k obecnému určení zaměstnance, který kontrolu vyúčtování provádí, když, jak bylo opakovaně uvedeno, nebyla určena konkrétní osoba, či osoby, které by vyúčtování právních služeb advokátních kanceláří realizovaly a tyto osoby jsou zpravidla určeny ad hoc s ohledem na jejich znalost a seznámení se ze strany advokátních kanceláří v konkrétním případě poskytovaným plněním. Cílem ad hoc postupu povinného, v jehož rámci stanoví kontrolující osobu, je, aby vyúčtování kontroloval ten zaměstnanec státní organizace, který je s rozsahem a obsahem přijímaných služeb v každém konkrétním případě obeznámen a je tak s to přijaté vyúčtování služeb platně posoudit a zkontrolovat. Vzhledem k tomu, že povinný popsal, jakým způsobem je konkrétní kontrolující osoba v jednotlivých případech určena a vzhledem k tomu, že neexistuje jmenný seznam, či rozhodnutí, či jakýkoli jiný akt, obecně informace, která by pro futuro, či do minulosti vymezila osobu, či osoby, které budou vyúčtování právních služeb kontrolovat, když okruh kontrolujících je široký a odpovídá skupině osob, které v kontrolních případech poskytují součinnost advokátním kancelářím, má povinný položený dotaz za zodpovězený, když jinak blíže a přesněji okruh kontrolujících definovat v podmínkách povinného nelze a současně, s ohledem na obsah postoupených informací, nelze ani tvrdit, že by povinný dotaz nezodpověděl, aby bylo na místě rozhodnout o odmítnutí žádosti, když veškeré dostupné informace byly poskytnuty. Skutečnost, že poskytnutá informace neodpovídá předpokládanému záměru žadatele pak sama o sobě, když povinný jen obtížně zná důvod žádosti, nemůže opodstatnit nezbytnost odmítnutí poskytnutí žádosti, když jednoduše povinný co nepřesněji popsal aktuální stav a na otázku odpověděl, byť jinak, než snad žadatel očekával, či očekávat mohl, když však, jak bylo uvedeno, požadavek na sdělení jména a příjmení osoby ani nevznesl.
K otázce 10) předkládáme, že Správa železnic, státní organizace, nemá zákonem uloženou povinnost definovat konkrétní osobu, či osoby, které budou jako jediné v rámci povinného (kterým je organizace s několika tisíci zaměstnanci, působící na celém území České republiky) spolupracovat s advokátními kancelářemi. Smlouvu na poskytování řešených služeb je s to uzavřít zaměstnanec povinného s příslušnou podpisovou kompetencí v oblasti externího právního poradenství, na základě uzavřené smlouvy pak konkrétní dotaz/úkol zadává zaměstnanec odboru, či útvaru, či složky, který externí právní podporu k řešení úkolu vyžaduje. Útvar může, při součinnosti s externí právní podporou využít součinnosti právního útvaru generálního ředitelství, ale nikoli nutně. Vzhledem k různosti externě posuzovaných problematik není ani prakticky možné zhotovit seznam osob, které by byly s to s externí právní podporou jednat a přímé zadání úkolu dle uzavřené smlouvy tak zpravidla zajišťuje ad hoc určený zpracovatel, který zajišťuje též součinnost povinného při zpracování řešení, je-li součinnosti třeba. Žadatel se v rámci bodu 10) žádostí neptá na jméno a příjmení zadávající osoby, jak nad rámec dotazu dovozuje odvolací orgán, byť by tak jistě činit mohl a i pokud by tak činil, nepochybně by nebylo možno mu identifikační údaje takové osoby, řadového zaměstnance státní organizace, sdělit a to s ohledem na ustanovení chránící osobnost a soukromí fyzické osoby, když limitem pro postup povinného je ustanovení § 8a InfZ. Nad to, taková osoba (či osoby) ani nebyla stanovena a nelze tak její jméno sdělit, pokud by bylo předmětem žádosti. 
S ohledem na uvedené povinný žadateli k dotazu sdělil a definoval klíč k obecnému určení zaměstnance, který přímo zadává úkoly, či poptává řešení konkrétních problémů a to na základě uzavřených smluv, když v rámci organizace nebyla určena konkrétní osoba, či osoby, které by jediné byly s to s externími právními poradci jednat; tyto osoby jsou zpravidla určeny ad hoc s ohledem na jejich znalost a seznámení se s problematikou v konkrétním případě poskytovaného plněním. Cílem uvedeného postupu povinného, v jehož rámci stanoví koordinující, či dotaz pokládající osobu, je, aby konkrétní dotaz, či úkol zajistil ten zaměstnanec státní organizace, který je s rozsahem a obsahem problematiky v každém konkrétním případě obeznámen. Takto určená osoba pak zpravidla plní též úkoly v souvislosti s dotazem číslo 9), jak bylo uvedeno výše. Ani v případě osob zadávajících úkoly tak neexistuje pevně stanovený seznam zaměstnanců, který by bylo možno poskytnout a na dotaz lze odpovědět takto jinak vhodně, když ostatně žadatel se ani, jak již bylo uvedeno, nedotazoval na konkrétní jméno a příjmení, atd., zaměstnance, či zaměstnanců.
Společně k otázkám 9) a 10) povinný doplňuje, že s ohledem na shora naznačené tak lze zaměstnance, podílející se na plnění úkolů dle dotazů, definovat jako zaměstnance organizačních složek povinného, kteří na základě jim svěřené náplně práce a jim uložených konkrétních úkolů identifikovali nezbytnost zajištění právního poradenství, tuto předložili k rukám vedení organizace, které rozhodlo o řešení věci cestou externí právní podpory a takový postup náležitými procesy odsouhlasilo, kdy může jít o zaměstnance reálně všech organizačních složek (organizační struktura je dostupná zde: www.spravazeleznic.cz/o-nas/organizacni-struktura) – doplňujeme, že uvedené se týká přímého zadávání úkolů, dotazů atd., v rámci již uzavřených smluv, shora definovaní zaměstnanci smlouvy na plnění neuzavírají.
K otázce 11) uvádíme, že Odbor právních činností povinného má 12 zaměstnanců vykonávajících činnost podnikového právníka, či vedoucího s právním vzděláním, přičemž tito plní pracovní úkoly v souladu s jejich pracovním zařazením, tedy v oblasti práva a jejich vzdělání a kvalifikace odpovídá náplni jejich činností.